Nejen pěstování vína, ale i s tím související vinohradnický výzkum, má v naší zemi dlouhou tradici. Tu mimo jiné připomněla nedávná konference konaná v obci Karlštejn. Konala se zde u příležitosti 90. výročí založení tamní Výzkumné stanice vinařské. Mimo jiné přinesla i některé nové poznatky z oboru.
Pěstování vína na stráních v blízkosti hradu Karlštejn se datuje až do doby vlády Karla IV. Právě tradice pěstování vína v této lokalitě a tamní specifické podmínky se zasloužily o to, že právě v obci Budňany, později přejmenované na Karlštejn, vznikla před devadesáti lety Pokusná stanice vinařská.
Činnost výzkumné stanice
Dnes již nese zmíněné pracoviště jiný název – Výzkumná stanice vinařská Karlštejn (VSV) a náleží k Výzkumnému ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV). Právě toto pracoviště bylo organizátorem konference, na níž se sešli současní i bývalý pracovníci stanice a další výzkumní pracovníci z oboru, aby seznámili účastníky s aktuálními výsledky své práce. Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., ředitel VÚRV, na úvod konference vyzdvihl vědecko-výzkumnou činnost VSV. Právě tato činnost je zde podle jeho slov prioritou. Jak vyplynulo z následujícího jednání konference, vědecko-výzkumná činnost obnáší mimo jiné udržování kolekce genových zdrojů. V genofondové sbírce stanice je v současnosti 272 odrůd. Z minulých výzkumných úkolů šlo především o nejlepší způsob řezu a vedení révy vinné, selekce rostlin odolných perenospoře, klonovou selekcí na mrazuvzdornost a další.
Výzkumná stanice vinařská se však kromě výzkumné činnosti věnuje i některým nevýzkumným aktivitám. Jde o výrobu vína z hroznů vypěstovaných na stanici. Toto víno je prodáváno pod chráněnou značkou Karlštejnský či Karlštejnské a může se pochlubit nejedením oceněním. Ing. Richard Kolek, současný vedoucí stanice, na konferenci upozornil i na aktivní zapojení VSV do některých akcí na Karlštejně a v okolí. VSV je například spoluorganizátorem Karlštejnského vinobraní.
Aktuální poznatky
Na dvoudenní konferenci zazněly referáty více než dvou desítek odborníků. Pro čtenáře časopisu Farmář jsme vybrali některé z prezentovaných informací.
Jak uvedla Ing. Ivana Ludvíková z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně (ÚKZÚZ), v loňském roce byly do Státní odrůdové knihy ČR zapsány čtyři odrůdy révy vinné. Jde o bílou moštovou odrůdu Rinot a tři modré moštové odrůdy – Cerason, Fratava a Sevar. Všechny čtyři odrůdy pocházejí z českého šlechtění.
Ing. František Běhůnek, rovněž odborník z ÚKZÚZ, informoval mimo jiné o zastoupení odrůd v mladých výsadbách. Jak z jeho přednášky vyplynulo, nejvysazovanější bílou odrůdou v letech 2005 – 2008 byla Pálava, následovali ji Müller Thurgau a Tramín červený. Z modrých odrůd se nejvíce vysazovaly Modrý Portugal, Zweigeltrebe a Rulanské modré.
O tom, že cukernatost, ač podle zákona nejdůležitější parametr pro klasifikaci vín, není jedinou možností hodnocení kvality hroznů a vína hovořil Doc. Ing. Pavel Pavloušek, PhD., z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. K cukernatosti je podle jeho slov potřeba přistupovat především jako k potenciálnímu obsahu alkoholu. Velmi významným parametrem kvality je také obsah organických kyselin v hroznech. Tento parametr je vždy třeba hodnotit. Jak doc. Pavloušek dále uvedl, dynamika změn titrovatelných kyselin je závislá na vývoji, respektive snižování obsahu kyseliny jablečné. S vývojem organických kyselin velmi úzce souvisí hodnota pH moštu. Hodnota pH je tudíž dalším významným parametrem hodnocení kvality moštu. Aromatická a fenologická zralost nekoresponduje přímo úměrně se vzrůstající cukernatostí.
Doc. Ing. Patrik Burg, PhD., z MZLU, na konkrétních číslech doložil, jak jsou vinohradnické technologie používané v České republice časově náročné. Vyžadují asi 600 – 800 hodin práce na hektar, přičemž ve vyspělých vinohradnických zemích je to 250 – 300 hodin práce na hektar. České vinohradnictví se proto podle názoru odborníka neobejde v tržních podmínkách Evropské unie bez snižování pracnosti jednotlivých operací. A tudíž bez vyššího využívání mechanizačních prostředků.
