V polovině dubna zakázalo německé Ministerstvo pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele (ministerstvo zemědělství) pěstovat na území státu transgenní kukuřici Mon 810. Následovalo tak francouzské rozhodnutí z minulého roku a připojilo se k Rakousku, Maďarsku, Řecku a Lucemburgsku (které Bt-kukuřici zakázalo koncem letošního března). Zákaz je založen na takzvané ochranné klauzuli německého „genetického“ zákona. Sílí také tendence k tomu, aby Evropská unie umožnila členským zemím samostatně rozhodovat, zda na svém území budou GM plodiny pěstovat, nebo ne.
Zmíněná ochranná klauzule vychází z článku 23 směrnice 2001/18/EU. Umožňuje zakázat pěstování GM plodin (GMP) v případě, že nové vědecké poznatky poskytnou oprávněný důvod předpokládat, že tyto rostliny představují nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Další vývoj pak závisí na rozhodnutí Evropské komise nebo Rady Evropské unie. Na jejím uplatnění jsou založeny i ostatní evropské zákazy.
Německá ministryně Ilse Aignerová tvrdí, že se nejednalo o rozhodnutí politické, nýbrž odborné, přičemž vzala v potaz skutečnost, že se ke kukuřici Mon 810 obdobně postavilo pět dalších členských států. Zákaz je založen na možném riziku vzniku škod na životním prostředí.
Laboratorní studie proti Bt
Německý Úřad pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin se ve zdůvodnění zákazu odkazuje na množství vědeckých prací, převážně staršího data. Uvádí že Bt-toxin může postoupit do vyšších úrovní potravního řetězce a může mu být tedy vystaven jiný než cílový hmyz. Další obavy pramení z toho, že se látka má pomaleji rozkládat a voda a sedimenty ho mohou obsahovat větší množství. Lze ale předpokládat, že všechny studie staršího data už při všech dosavadních zákazech pěstování v členských zemích zhodnotil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Dosud vždy vydal stejný verdikt: Mon 810 nepředstavuje ohrožení pro člověka, zvířat a životní prostředí.
Další obavy pramení z toho, že se pyl dostává do okolí, kde může působit na larvy dalších (necílových) motýlů, případně slunéčka dvojtečného (studie z laboratorního pokusu z roku 2009). Materiál německého úřadu zdůrazňuje dvě studie, které poukazují na možná rizika pro vodní organismy – chrostíky (z roku 2007, předpokládala se stejná koncentrace, jako je na poli) a perloočky (Daphnia, v r. 2008 – v pokusu se krmily rozemletým zrnem, bylo zjištěno horší přežívání a časnější nástup plodnosti, ale nebylo prokázáno, že je příčinou Bt-toxin).
Studie jsou v principu podobné způsobu, jakým byly získány vědecké podklady, které vyvolaly v USA před lety kauzu Monarch. Vědci v laboratořích krmili housenky tohoto motýla listy klejchy, poprášenými pylem z Bt-odrůdy. Ty neměly jinou možnost volby než sežrat předložené krmivo a pochopitelně hynuly. V praxi se ale nakonec přesvědčivě ukázalo, že v krajině, kde se Bt-kukuřice pěstuje, se motýlům daří lépe. Jednak měly jejich housenky možnost zvolit listy bez pylu, jednak je nedecimovaly insekticidy používané proti zavíječi. Kromě toho byla v pokusech použita odrůda s mimořádně velkým množstvím toxinu v pylu, která se nepěstuje.
Dokument německého úřadu ostatně konstatuje, že podle metaanalýzy je negativní vliv Bt-kukuřice na hmyz nižší než u rutinního používání insekticidů, ale vyšší než u kukuřice neošetřované.
Žaloba proti úřadu Jak uvedl německý Handelsblatt, americká společnost Monsanto již podala proti rozhodnutí ministerstva žalobu. Považuje ho za svévolné a nepodložené přesvědčivými vědeckými důkazy. Argumentuje také tím, že modifikace Mon 810 je úřady hodnocena jako bezpečná (pro zdraví lidí, zvířat i životní prostředí) jak celosvětově, tak v Evropské unii. Monsanto doufá, že uspěje ve zrychleném řízení, aby se již nakoupené osivo stihlo do poloviny května vysít. Neočekávaný zákaz vešel v platnost těsně před setím, když část německých farmářů měla kontrahované nebo nakoupené osivo Bt-odrůdy. Musejí se tedy s dodavatelem dohodnout o jeho vrácení, a samozřejmě sehnat jiné. To oběma stranám přinese finanční ztráty.
Kukuřici Mon 810 lze v EU pěstovat od roku 1998. V Německu se vysévá od roku 2006, vloni na 3173 hektarech (celková plocha kukuřice je 2,081 mil. ha celkem). Na rok 2009 bylo přihlášeno 3596 ha, úřad očekával na základě minulých let osetí pouze 2700 ha. V Německu se Mon 810 pokusili zakázat již v roce 2007, opětovné povolení podmínili vypracováním studie sledující vliv na životní prostředí.
Kompetence státům
Ilse Aignerová také uvedla, že se bude v Bruselu dále diskutovat o tom, kdo bude v unii o pěstování GMP rozhodovat. Požaduje přitom větší kompetence pro členské země. Znamenalo by to například, ze na úrovni EU bude pěstování transgenní plodiny povoleno, ale členské země budou mít možnost volby, zda ho uplatní nebo ne. S tímto modelem přišli v dubnu na Radě zemědělských ministrů EU Nizozemci. Unie by tak prakticky legalizovala současný stav, kdy některé státy uplatňují de fakto zákaz opakovaným využíváním ochranné klauzule.
Proti změně kompetencí neprotestuje ani Evropská komise, která v jedné ze svých zpráv uvádí, že koexistenci by si měly jednotlivé státy EU upravovat samy, pro jednotné evropské nařízení není žádný důvod. Nicméně import pro účely výroby potravin a krmiv by ale měl být stále regulován Bruselem. Povolování by mělo podle Nizozemců zahrnovat také socioekonomické faktory. Ty ale nejsou zatím nijak definovány, jak uvedl prof. Jaroslav Drobník z asociace Biotrin, která podporuje pěstování transgenních plodin. Obává se, že by se do nich mohly promítnout neznalosti Evropanů. Ti si například zčásti myslí, že geny mají pouze transgenní plodiny, popřípadě že požitím z nich vyrobených potravin se jim změní dědičnost. Obává se také, že regulace či kampaně proti GMO je natolik znevýhodní, že pro ně nebude odbyt. Prof. Drobník také uvedl, že francouzský zákaz Bt-kukuřice (22 tis. ha) přinesl zvýšení spotřeby paliv o 30 000 l (a adekvátní emise oxidu uhličitého), přičemž se musel nastříkat o 8800 l insekticidů více. Přitom se vypěstovalo o 11 000 t kukuřice méně.
Některé regiony jak v EU, tak nečlenských zemích již modifikované plodiny cíleně odmítají a vyhlásily svoje teritorium za nonGMO zónu. Jak zaznělo na letošní dubnové konferenci Food and Democracy ve Švýcarsku, od roku 2007 jich přibylo třicet, celkem je jich 196. Bývalá zemědělská ministryně Renate Künastová se tam nechala slyšet, že současný německý zákaz byl především respektováním názoru spotřebitelů. Ta ale ve svojí bývalé funkci především uplatňovala postoj, že každý spotřebitel by měl mít možnost si vybrat.
Ve světě další rozvoj
Jak uvedla v polovině února organizace ISAAA, která sleduje pěstování GM plodin ve světě, v roce 2008 pěstovalo transgenní plodiny 13,3 milionu farmářů ve 25 zemích na 125 mil. ha – přibylo tedy 10,7 milionu hektarů.
Bt kukuřice se v USA pěstuje na 63 % ploch a sója na 90 %. Farmáři v USA sázejí na herbicid tolerantní cukrovku, kterou je oseto 450 000 ha, což je 90 % ploch. Má jim přinášet nižší spotřebu pesticidů a redukované zpracování půdy. Testovat by se měla letos v Německu, prodávat by se v EU snad mohla v hospodářském roce 2015/2016.
V Evropské unii je ministryně Ilse Aignerová povolila koncem dubna v Německu pokusné pěstování modifikované odrůdy bramboru Amflora. Její komerční pěstování v EU se ale očekávalo již před několika lety.
Riziko stopových příměsí
Největší riziko pro evropské hospodaření přináší stopové příměsi nepovolených GM plodin především v bílkovinných krmivech, které jsou důvodem k vrácení nákladu. Evropská komise zvažuje zrušit nulovou toleranci těchto modifikací u krmiv, pro potraviny by však zákaz trval. Unie totiž bílkovinná krmiva téměř výhradně dováží a zemědělci v zahraničí již začali odrůdy s novými modifikacemi pěstovat. Jak uvedl Ing. Jiří Zedník, CSc., výkonný ředitel Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu, jejich členské organizace ročně vyrobí 2,4 milionu tun krmných směsí. To představuje zhruba 75 % celkového objemu průmyslově vyráběných krmiv v ČR. Veškeré sójové šroty, které dovážejí, pak nesou označení „geneticky modifikováno“.
Jak Ing. Zedník zdůraznil, nulová tolerance je nesmyslná, a lze ji jen velmi obtížně dodržet: „Stačí si představit, že se na jedné lodi přepravuje zhruba 25 – 40 tisíc tun sójových šrotů, které pěstují ze sójových bobů pěstovaných stovkami farmářů a zpracovaných v několika výrobnách sójového oleje. Prostory je technicky nemožné vyčitit.“ Citoval také studie které ukázaly, že omezení dovozu GMO kukuřice a sušených lihovarnických kukuřičných výpalků spolu se znevýhodněním kvůli nulové toleranci znamenalo zvýšení nákladů o 2,525 miliardy eur.
Klíčové informace:
Ministryně zemědělství Ilse Aignerová zakázala v Německu pěstovat Bt-kukuřici.
Evropská komise zvažuje zrušit nulovou toleranci nepovolených modifikací v krmivech.
Členské země EU by mohly rozhodovat, zda na svém území umožní pěstovat GM plodiny.
