Již od začátku svého hospodaření měl Milan Novák jasno v tom, kam chce ve svých aktivitách směřovat. Zkušenosti ze zahraničních farem jej přesvědčily o tom, že lépe než s pouhou zemědělskou výrobou uspěje s navazujícím zpracováním produkce. Dosavadní výsledky jeho práce dávají této teorii za pravdu.
K návštěvě farmy Milana Nováka v obci Vídeň nedaleko Velkého Meziříčí nás mimo jiné přimělo její umístění v soutěži Farma roku vyhlašované Asociací soukromého zemědělství ČR. Loni v ní obsadila páté místo, přičemž hodnotitelskou komisi zaujala právě zmiňovaná finalizace produkce.
Začátky farmaření
Milan Novák začal soukromě hospodařit v roce 1992. On i jeho předci měli vždy k zemědělství blízký vztah a v zemědělství pracovali, avšak v tomto případě nejde o další z typických případů restituenta navazujícího na předchozí rodinnou tradici. Farmu v dezolátním stavu spolu s původní výměrou asi 30 hektarů koupil. A ani dnes nejde i typický rodinný podnik. Většina ostatních členů rodiny se věnuje svým vlastním aktivitám. S nadějí však hovoří podnikatel o svém dospívajícím synovi, který se začíná do chodu firmy pomalu zapojovat. A zmiňuje i spolupráci s bratrem, který nedaleko také farmaří a tak si vzájemně vypomáhají při některých polních pracích, na které nejsou vybaveni každý vlastní technikou.
Jak hospodařit na Vysočině
Již od začátku svého hospodařené měl Milan Novák jasnou představu o zaměření svého podnikání. Nikdy nepočítal s chovem dobytka, i když jak připouští, právě na Vysočinu chov skotu, ovcí, koz a vůbec extenzivnější způsob hospodaření patří. Domnívá se, že celá koncepce zemědělství tohoto kraje by se časem měla změnit. Kvůli tamním podmínkám nemohou být místní farmáři konkurenty pěstitelům z úrodných nížinných částí naší republiky.
On sám však zvolil jinou cestu.
Přidaná hodnota
V současnosti Milan Novák farmaří na asi 86 hektarech polí. A jde o intenzivní výrobu, neboť velká část ploch je určena k produkci osiv – například ředkve olejné, hořčice, kmínu, trav a dalších plodin. Pro zpracování ve vlastním potravinářském provozu je určena produkce pšenice a žita asi z dvacetihektarové výměry. Také mák vypěstovaný na farmě je zpracováván tzv. doma.
I s tím, že část produkce bude zpracovávat, počítal od prvopočátků podnikání. Nechtěl se spokojit s nepříznivými a nestabilními cenami, které se zemědělské komodity nabízely. Slova o významu přidané hodnoty pro dosažení vyšší efektivity proto zaznělo z úst Milana Nováka mnohokrát.
Zprvu podnikatel uvažoval například o mlynárenském zpracování produkce, avšak pro něj neměl k dispozici dostatečný objem surovin. Posléze se seznámil s extruzní technologií, která jej velmi zaujala. Záhy oslovil odborníky a firmu, která tuto technologii nabízela, a začal adaptovat budovy pro potravinářskou výrobu.
Pro malospotřebitele i potravinářské provozy
První extruzní linka byla v provozu již v roce 1993, přičemž nyní už spolu s ní pracuje další modernější. Prvními produkty značky Nominal byly instantní obilninové kaše a instantní mouky. Jejich sortiment se postupně rozšiřoval a přibyly i další produkty – křupky, směsi pro výrobu pečiva, domácího chleba a další výrobky pro malospotřebitele. Z velké části jde o bezlepkové výrobky. Prozatím jsou na trh uváděny především prostřednictvím prodejen zdravé výživy, avšak Milan Novák již započal také jednání o možném prodeji svých výrobků ve velkých obchodních řetězcích. Další neméně významnou skupinou produktů jsou výrobky pro další potravinářskou výrobu – například pro pekárny, výrobce műsli tyčinek atd.
Denně potravinářský provoz v obci Vídeň zpracuje 2 tuny surovin a práci v něm našlo osm zaměstnanců. Jeden z nich se z části věnuje práci na polích.
Farmářem nadále
Milan Novák připouští, že obrat z potravinářské výroby v současnosti výrazně převyšuje ten ze zemědělské činnosti. I nadále se však cítí být farmářem a mnohé jeho aktivity jsou zaměřeny tímto směrem. Mimo jiné je aktivním členem Asociace soukromého zemědělství ČR. A i další plány kam ve svých aktivitách směřovat se týkají zemědělství. Jako perspektivní vidí spojení zemědělství s energetikou. Na své farmě počítá do budoucna s pěstováním energetických plodin a jejich možným zpracování na brikety a peletky. O tyto výrobky podle něj roste zájem. S produkcí biomasy z rychlerostoucích dřevin lze počítat až po několika letech od založení porostů, proto plánuje začít nejprve s pěstováním ozdobnice čínské, známé také pod názvem sloní tráva. Vzor si opět našel v zahraničí. A jak k tomu dodává, doufá že se v energetické otázce poučí v zahraničí také obce a podobně jako tam se do celého systému zapojí. „Je škoda, aby peníze nezůstávaly doma a proudily jak za potraviny, tak například za plyn k topení do zahraničí,“ uzavírá náš rozhovor.
