
Princip letních strniskových směsí není nový. Novátorský je způsob, jakým jej podnik využívá: propojuje produkci krmiva s rychlým návratem živého porostu na sklizené pole. Po mělkém zpracování strniště následuje co nejdříve, přibližně kolem 20. července, výsev a uválení. Porost dále roste bez přihnojení a chemického ošetření. Sklízí se v říjnu dvoufázově – po posečení krátce zavadá a následně jej pásový shrnovač připraví pro sklízecí řezačku. Podle dosavadní zkušenosti podniku poskytuje v průměru přibližně 17 t/ha zelené hmoty.
Důležitou roli ve směsce má ozimý hrách, v tomto případě Balltrap, využít lze ale kteroukoliv odrůdu ozimého hrachu ze sortimentu Selgenu. Rychle vytváří mohutnou nadzemní hmotu a do podzimní sklizně dokáže založit lusky. Prostřednictvím hlízkových bakterií současně váže vzdušný dusík. Obilnina porost doplňuje, vytváří mu oporu a přispívá k vyvážené skladbě sklizené hmoty.
Přínos však nekončí u krmiva. Pole po žních nezůstává holé. Rychle zapojený porost omezuje prostor pro plevele, zachycuje zbytkové živiny do rostlinné biomasy a živými kořeny podporuje půdní strukturu i biologickou aktivitu. Protože se nadzemní hmota odváží, nejde o plnohodnotné zelené hnojení. Půdě však zůstávají kořeny, strniště a přínos několika měsíců vegetačního pokryvu.
Zkušenost z Dubného zatím není univerzálním návodem pro každou lokalitu. Úspěch letního výsevu závisí především na vláze po sklizni a průběhu podzimu. Čtyři roky praktického využívání ale ukazují, že ozimý hrách může najít nové místo i mimo běžný termín setí. V době, kdy je krmiva málo, tak známý agronomický princip otevírá velmi aktuální možnost: udržet půdu zelenou a ze stejného pozemku získat ještě jednu sklizeň.
V terénu ověřili
Hynek Bína
František Diviš
Selgen, a. s.
