Hospodařit podle zásad integrované ochrany

Současná situace v ochraně rostlin není nijak jednoduchá a stále se zhoršuje. Našim pěstitelům ubývají tradičně používané účinné látky. Nové přípravky přibývají jen v omezené míře. Zemědělci se musejí současné situaci přizpůsobit. Jednu z možností představuje uplatňování různých nových technologií, které ovlivňují výskyt škodlivých organismů.

Jak píše ve svém článku Ing. Hana Honsová, Ph.D., integrovaná ochrana rostlin představuje provázaný komplex zásad, které na sebe navazují a vytvářejí tak harmonický celek. V praxi jde o kombinaci vhodných technologií zpracování půdy, hnojení, volby odrůd, střídání plodin, podpory užitečných organismů, využívání metod prognóz a monitoringu škodlivých organismů, uplatňování biologické ochrany a kvalifikované používání přípravků na ochranu rostlin. Množství poučných informací nejen o nových postupech při potlačování patogenů zaznělo na videokonferenci Integrovaná ochrana a klíčové choroby polních plodin, kterou uspořádal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

Chorobám předcházet

Úvodní slovo pronesl ředitel ÚKZÚZ Ing. Daniel Jurečka. Zdůraznil, že cílem integrované ochrany je především předcházet výskytu chorob a posilovat odolnost porostů. Přímé zásahy chemickými prostředky proti škodlivým činitelům by měly být až na posledním místě. Výskyt patogenů značně ovlivňují podmínky daného ročníku. Za mokra ve větší míře škodí houbové choroby, zatímco za sucha se zvyšuje význam viróz. Loni letní srážky už neovlivnily zdravotní stav porostů. V závěru svého vystoupení Ing. Jurečka upozornil na skutečnost, že ÚKZÚZ slaví 75 let od svého založení.

Choroby obilnin a stresy

Integrovanou ochranou proti významným houbovým chorobám listů a klasů obilnin se zabýval Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž s.r.o. V úvodu svého vystoupení připomněl, co způsobuje choroby rostlin. Mimo jiné se jedná o konkrétní prostředí, půdu, povětrnostní podmínky nebo dostupnost vody. Pokud mají rostliny špatné životní podmínky, snadno podléhají tlaku chorob. Stres může vznikat nejen z nějakého nedostatku, ale i z přebytku. K abiotickým stresům patří nedostatek vody, světla, minerálů, oxidu uhličitého nebo kyslíku. Škodí i nadbytek světla, vody i kyslíku. Stres může vyvolávat vysoká nebo naopak nízká teplota i mechanické podněty. Biotické stresy vyvolává nějaký patogen. Po napadení stoupá aktivita fotosyntézy, a to do 48 hodin od infikování. Zároveň narůstá respirace do 144 hodin po infekci. Navíc roste aktivita enzymů. V delším období neškodí vyšší respirace, ale ztráta fotosyntetické kapacity. Obilniny jsou na stresy během svého vývoje různě citlivé. Tvorba výnosu probíhá od fáze objevení se praporcového listu. Růstu klasů a zvětšování zrn v tomto období napomáhá chladno a slunečno.

Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 7/2026.

Úvodní foto: Napadení stonků řepky škůdci představuje vstupní bránu infekce Foto Hana Honsová