Laskavec ohnutý je považován za velmi nebezpečný a problematický plevel, i kvůli rezistenci vůči herbicidním přípravkům. Je jedním z nejhojnějších plevelů okopanin, zeleniny a ostatních širokořádkových plodin, zejména v teplejších oblastech. Ochrana proti němu spočívá ve využití komplexu preventivních a přímých opatření.
Laskavec ohnutý je kontinentální druh pocházející ze Severní Ameriky. Ještě ve 30. letech minulého století mu nebyla věnována pozornost. Jako hospodářsky významný druh byl původně popsán v teplejších oblastech státu, odkud se rozšířil do ostatních území, zejména v důsledku pěstování kukuřice. V České republice se často vyskytuje zejména na úrodnějších půdách, od nížin až do podhůří. Je považován za jeden z nejčastějších plevelů okopanin, zeleniny a jiných širokořádkových plodin, především v teplejších oblastech. Může se vyskytovat i v prořídlých obilovinách. Často se nachází též na rumištích, kompostech, úhorech, zahradách a podél cest.
Laskavec silně odčerpává živiny z půdy (biomasa má velký obsah dusíku), vodu a vytváří velkou pokryvnost. Nezvládnutí jeho výskytu v jediném vegetačním období znamená velký nárůst potenciálního zaplevelení. Laskavec ohnutý škodí nejen přímo odebíráním živin kulturním plodinám, jejich zastiňováním a ztěžováním jejich sklizně, ale také nepřímo přenášením chorob, zejména virových. Tento druh plevele může též sloužit jako rezervoár pro epifytické přežívání bakterie Clavibacter michiganensis subsp. michiganensis, která je původcem bakteriálního vadnutí rajčete.
Ochrana plodin proti laskavci ohnutému sestává z komplexu preventivních a přímých opatření. Tato opatření jsou nutná i při nízkém výskytu plevele z důvodu jeho velmi vysoké reprodukční schopnosti. Je třeba předcházet vysemenění rostlin, a to jak v porostech plodin, tak i na dalších místech, odkud hrozí zaplevelení (na okrajích pozemků, v okolí hnojišť, na kompostech). Semena se mohou šířit též statkovými hnojivy, protože část semen může projít zažívacím traktem zvířat bez poškození. Proto je nezbytné u statkových hnojiv zajistit jejich dostatečnou fermentaci.
Dr. Ing. Zdeněk Chromý, ÚKZÚZ Brno
Foto Stefan Lefnaer
Celý článek naleznete v časopisu Farmář č. 10/2024.
