Integrovaná ochrana rostlin (IOR) je velmi důležitým nástrojem pro minimalizaci chemických vstupů – přípravků na ochranu rostlin (POR) i průmyslových hnojiv, a zahrnuje ucelený komplex agrotechnických opatření. Snahou současného zemědělství je propojit tradiční úlohu prvovýroby s myšlenkou trvalé udržitelnosti krajiny. Na významu získává ochrana lidského zdraví, necílových organismů a životního prostředí včetně zdrojů povrchové i podzemní vody. V cyklus přednášek o IOR uspořádal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v druhé polovině února odborný webinář s názvem Pěstitelské strategie z pohledu integrované ochrany rostlin.
Cílem letošního webináře bylo představit veřejnosti a zemědělské praxi význam a možnosti optimalizace struktury a střídání plodin, ekonomické aspekty pěstování vybraných druhů plodin a jejich přesah do oblasti výroby krmiv, problematiku a vývoj moderního šlechtění, Model organické hmoty (OH) pro ekoplatbu a v neposlední řadě praktické zkušenosti konkrétního zemědělského podniku. Online seminář se konal pod záštitou ministra zemědělství Marka Výborného a provázel jím Ing. Pavel Minář, Ph.D., ředitel Odboru přípravků na ochranu rostlin ÚKZÚZ.
Zpráva z ministerstva
Ing. Petr Beneš z Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství vysvětlil, že pro IOR stále platí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/I28/ES. Nahrazení směrnice novým nařízením o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin se zatím neuskutečnilo. Původním cílem byla implementace zelené strategie Farm to Fork vyžadující snížení spotřeby chemických přípravků na ochranu rostlin (POR) o 50 % do roku 2030. Součástí byla i kapitola o IOR, která by přinesla řadu administrativních povinností, s čímž MZe nesouhlasilo. Do konce letošního roku MZe aktualizuje Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů v ČR (NAP), větší důraz hodlá klást na ochranu povrchových a podzemních vod. Hlavními úkoly MZe ve vazbě na IOR zůstává zajištění realizace cílů NAP (prostřednictvím vzdělávání a poradenství, vývojem nových diagnostických metod, monitoringem škůdců aj.), dále společně s ÚKZÚZ spolupracuje na dostupnosti POR, realistické nastavení legislativy bez zbytečné administrativní zátěže a financování v rámci SZP 2023–2027.
Zvýšit půdní úrodnost
Významu a možnostem optimalizace struktury a střídání plodin v systémech hospodaření na půdě se ve svém příspěvku věnoval doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně. Základem IOR je pestrost pěstovaných plodin. Přínosem střídání plodin v osevním postupu je mimo jiné zvýšení půdní úrodnosti, regulace plevelů, zamezení utužení půdy s následným rozvojem chorob a škůdců aj. Pro zvýšení půdní úrodnosti je třeba dodržovat zásady střídání plodin, jako jsou rajonizace (pěstování plodin ve vhodných půdně-klimatických podmínkách), střídání plodin obohacujících půdu o organickou hmotu (např. víceleté pícniny) s plodinami ochuzujícími půdu o organickou hmotu (okopaniny aj.), zařazení meziplodin, plodin fixujících dusík (bobovité) a hlubokokořenících plodin (vojtěška atd.). Pěstitel by měl v rámci osevního postupu zajistit co nejdelší pokryv půdy zelenými rostlinami kvůli regulaci plevelů, omezení evaporace (výparu) a eroze. Dbát by měl také na omezení pěstování stejných druhů rostlin po sobě.
Osevní postupy a efektivita výnosu
Osevní sled má tři hlavní úkoly: 1) zvyšování produkce optimálním využitím přírodních podmínek, 2) zachování a zvyšování půdní úrodnosti, 3) včasný a plynulý průběh veškerých agrotechnických opatření. Především při hospodaření bez živočišné výroby bývá problémem úzká skladba pěstovaných plodin. Po roce 1989 zaznamenali na pokusné stanici v Žabčicích variabilní výnos u dlouhodobého pokusu (od roku 1970) monokultury jarního ječmene. Důvodem poklesu výnosů byly kratší vegetační doba a přísušky před sklizní. Z důvodu variability výnosu jarního ječmene jihomoravští pěstitelé odstupují od jeho pěstování. V suchých letech se na jižní Moravě nedaří ani kukuřici, alternativní plodinou, zdrojem objemného krmiva pro skot, může být čirok. Doc. Smutný připomněl významný vliv předplodiny, který demonstroval na příkladu ozimé pšenice. Nejnižší výnos zaznamenali v pokusu monokultury pšenice. Její výnos úměrně rostl s předplodinami jetel, kukuřice na siláž, hrách a vojtěška. Struktura pěstovaných plodin se odvíjí od systému hospodaření na orné půdě. V případě živočišné výroby hraje důležitou roli hnojení chlévským hnojem a zaměření na víceleté jeteloviny (s pozitivním vlivem na tvorbu drobtovité struktury půdy) a kukuřici na siláž (s negativní bilancí organické hmoty) pro objemné krmivo. Pro systémy bez živočišné výroby jsou základem tržní plodiny (obilniny, řepka) a je třeba zařadit zlepšující plodiny (hrách, sója) a využívat meziplodiny jako zdroje dobře rozložitelné primární organické hmoty pro zvýšení druhové pestrosti.*
Další zajímavé články najdete na www.trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz.
