Světová plocha geneticky upravených plodin neustále narůstá. V současnosti se pohybuje kolem dvou stovek milionů hektarů. S rostlinami s pozměněnou genetickou výbavou, kterých se na světě pěstují více než čtyři desítky, se můžeme setkat ve všech světadílech. Na území České republiky je sice povoleno pěstování geneticky upravené kukuřice, ale v současnosti se nepěstuje.
Nakládání s GMO se ve světě reguluje. Legislativa je v jednotlivých státech velmi odlišná. Zatímco v řadě zemí se geneticky upravené plodiny pěstují, některé státy naopak zakazují využití GMO úplně. Známý je diametrální rozdíl v přístupu Evropské unie, kde se uplatňuje princip předběžné opatrnosti, a Spojených států amerických. V současnosti největší výměru z geneticky upravených plodin na světě zaujímá sója. Další místa patří kukuřici, bavlníku a řepce. V mnoha zemích Evropské unie je povoleno pěstování geneticky upravené kukuřice odolné vůči zavíječi kukuřičnému, ale v posledních letech se pěstuje pouze ve Španělsku a v Portugalsku. Na území České republiky se v současnosti na provozních plochách geneticky upravené plodiny nepěstují. Probíhá jen testování v pokusech. Žádné GM plodiny se u nás sice nepěstují, ale dovážejí se geneticky upravené produkty, především sója pro zpracování do krmiv.
Metody zjišťování přítomnosti GMO v produktech se stále zdokonalují. Pomocí moderních postupů lze najít i stopy GMO. V České republice byla v posledních letech objevena geneticky upravená složka například v rýži nebo v papáje. Po nálezu se jedná s dodavateli, kontaminované dodávky se vracejí nebo se stahují z trhu. Každé GMO musí být na trhu sledovatelné a dohledatelné. Ve sledování geneticky modifikovaných organismů hraje hlavní roli Referenční laboratoř Evropské unie pro GM potraviny a krmiva (EURL-GMFF) a Evropská síť laboratoří pro GMO (ENGL). Na problematiku geneticky modifikovaných organismů (GMO) byla zaměřena konference, kterou uspořádal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) a Česká technologická platforma rostlinných biotechnologií. Zúčastněné uvítala vedoucí odboru genetiky a šlechtění VÚRV doc. RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc., která poté celý seminář řídila.
Definice říká, že geneticky modifikovaný organismus má cíleně pozměněnou genetickou výbavu způsoby, které v přírodě normálně neprobíhají. Nejčastěji se do určitého organismu uměle vnese gen izolovaný z jiného druhu, což vede k překonání přirozené reprodukční bariéry. V případě některých nových technik šlechtění (NGT) lze cílenou mutagenezí editovat gen bez vnášení úseků cizorodé DNA. V současné době se NGT posuzují na stejné úrovni jako GMO. To by se ale mělo v blízké budoucnosti změnit.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 3/2024.*
