Globální změna klimatu přináší řadu nežádoucích projevů, které budou do budoucna stále častěji ovlivňovat i zemědělskou produkci v ČR. Problémy se suchem a jeho dopadem na zemědělskou produkci se již začínají silně projevovat. Jedním z možných řešení v současné době se uvádí šlechtění a výběr odolnějších druhů a odrůd, které se lépe přizpůsobí dostupnosti vody v půdě a které budou odolnější vůči novým klimatickým podmínkám. Cílem tohoto článku je nabídnout zemědělské praxi alternativní plodinu bér italský (vlašský) [Setaria italica (L.) Beauv.] s českými vyšlechtěnými odrůdami, které jsou vhodné do stále více se měnících podmínek prostředí České republiky.
Obě odrůdy béru nabízí vhodnou alternativu k současně pěstovaným obilninám jako zdroj suroviny pro lidskou bezlepkovou dietu, ale i vhodný materiál pro výrobu biomasy nebo krmiva pro zvířata, ale i další možnosti využití. Jedná se o odrůdy Ruberit a Rucereus, které byly vyšlechtěny ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) na pracovišti Genové banky.
V paměti farmářů zcela jistě zůstaly extrémní projevy počasí v letech 2015 a 2018 spojené s vysokými teplotami vzduchu, nedostatkem vláhy a úmorným suchem. Nepříznivé projevy dlouhotrvajícího sucha se zákonitě odrazily ve značných potížích při zabezpečení dostatku krmiva pro hospodářská zvířata na bázi objemné píce z dočasných i trvalých travních porostů. V oblasti pícninářství se pro zajištění náhrady výpadku v produkci objemných krmiv jeví jako perspektivní využití zmíněných odrůd. Odrůdy bérů Ruberit a Rucereus pěstované v roce 2019 a 2020 v podmínkách Boskovické brázdy (Malá Haná), mají příznivý výnosový potenciál, ale i dobrou kvalitu píce pro výrobu siláže se zavadáním na řádku. Dosažená produkce píce bérů může sloužit k doplnění krmivové základny a udržení živočišné výroby v suchých letech.
Odrůdy béru italského je možné využít také pro zlepšení stavu utužených půd nebo například částí pozemků, kde byla umístěna polní složiště hnoje (za účelem odčerpání přebytečného dusíku). Obě odrůdy mají rozvinutý kořenový systém, který dokáže odolat těžším půdním podmínkám a náporu škůdců. Při jarních výsevech dosahuje kořenový systém srovnatelných parametrů s hlubokokořenícími plodinami (ozimé obilniny). Dokáže dobře vzejít i na problematických místech, např. v místech po likvidaci polních složišť hnoje, kde je obvykle extrémně zatížená půda dusíkem, navíc zde bývá utužená půda po častých přejezdech zemědělské techniky. Je to tedy potenciálně vhodná plodina například i do různých biopásů, které se mohou uplatnit na takovýchto lokalitách. Hustotu kořenového systému u béru lze zvýšit i dalšími podsevy do této plodiny, zvyšuje se tím i ochrana proti erozi půdy. Také se ukazuje, že ve srovnání s některými dalšími sledovanými plodinami (např. luskovinoobilními směskami) není porost béru italského tolik napadán různými škůdci z okolních porostů a také požírán zvěří.
Ing. Jiří Hermuth
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha
Foto autor
Celý článek naleznete v časopisu Farmář č. 1/2024.*
