Po chladném a suchém jaru přišlo srážkově příznivé léto, a zdecimované starší TTP se zazelenaly. Ovšem pokud chceme sklízet kvalitní objemnou píci, je ještě čas rozmyslet si po prohlídce porostů, které již nebudou dávat živinami vydatné krmivo, jejich obnovu. Suché a teplé září se na travních druzích také částečně „podepsalo“. Na podzimní výsev, zejména jetelovinotravních směsí je pozdě. Především ekologicky hospodařící chovatelé se bez jetelovin v porostu neobejdou; nicméně i konvenční hospodáři ušetří nemalou částku, pokud nebudou muset přihnojovat čistě travní porosty dusíkatými hnojivy.
Kdo tedy může použít glyfosát k omezení až likvidaci vytrvalých nepříjemných plevelných trav i bylin má ještě čas obrostlé porosty postříkat (važme si toho, že je používání glyfosátu na dalších 10 let prodlouženo).
Vždy připomínám i chovatelům, kteří zvažují přejít na ekologické hospodaření, aby maximálně využili před vstupem do ekologie možnost vyhubení vzrostlých plevelů, se kterými by se později již nemohli vypořádat. Ony se do porostů částečně po několika letech vrátí ze zásoby semen v půdě, ale mladé a vzcházející rostlinky plevelů v hustém novém porostu lze snáze potlačovat – a hlavně včasným osečením jejich květenství zabránit jejich dalšímu vysemenění.
Po několika dnech po postřiku porost zmulčujte, rozdiskujte/podmítněte, případně kde to lze provzdušněte ulehlé plochy hloubkovým kypřením, rozmetejte uleželý hnůj a zaorejte. Ekologičtí chovatelé se musí snažit vícenásobným diskováním co nejvíce rozdrobit a oslabit drny a nechat je uhnít přes zimu. Toto ale neplatí na extrémně zapýřených pozemcích, kde nepostříkané rostliny „rozkrájením“ oddenků pýr ještě namnožíme. Tady před zaoráním je potřeba se snažit například oddenky vyvláčet a nechat zaschnout, pokud to lze. Poté rozmetat opět hnůj a zaorat, hnůj uspíší rozklad narušených drnů.
Kde pro kamenitost půdy, svažitost nebo mělkou ornici nelze orat, je nutné k co nejlepšímu rozdrobení drnů několikrát diskovat ještě před zámrazem.
