Nárůst teplot působí problémy nejenom na souši, ale také ve vodním prostředí. Se změnou teplot dochází ke změnám vlastností v jezerech i vodních nádržích, které nejsou vždy k lepšímu. Vědci se snaží efektivně monitorovat změny kvality vody a za tím účelem vyvíjí různé nástroje.
Ačkoli méně, než jedno procento veškeré vody na naší planetě tvoří voda sladká, tak je nesmírně důležité se jí zabývat, protože právě to je voda, kterou pijeme. Avšak sladká voda je důležitá také pro mnoho dalších odvětví lidské činnosti, například dopravu, zemědělství a rekreaci, navíc poskytuje domov více než stovce tisíc druhů rostlin a živočichů. Jinými slovy, je toto jedno procento pro přežití lidstva životně důležité.
Mapování oteplování jezer
I relativně malé změny teploty mohou mít významný (a často negativní) dopad na vodní organismy, protože dovedou ovlivnit rychlost metabolismu, potřebu příjmu živin i růst, ale také období rozmnožování. Vzhledem k tomu, že jednotlivé rostlinné a živočišné druhy na tyto změny nereagují stejným způsobem, dojde mnohde k „rozladění“ a posuny cyklů příjmu potravy a rozmnožování, například mezi predátory a jejich kořistí, vedou k redukci množství dostupné potravy. Krom toho oteplování podstatně zvyšuje riziko rozvoje škodlivých řas, které mohou mít negativní dopad na další vodní rostliny, ale také ryby. Podle profesora Stephena Maberlyho z britského Centra pro ekologii a hydrologie (UK Centre for Ecology & Hydrology, UKCEH) mohou být zejména tzv. studenovodní ryby vyššími teplotami nadměrně stresovány. Z toho vyplývá možný negativní dopad na ryby, jako je například losos, pstruh či siven severní, jenž je zvláště znepokojivý, protože tyto druhy hrají ústřední ekologickou úlohu v potravním řetězci a mají také velký ekonomický význam.
Výzkum vědců z UKCEH spolupracujících s universitami v Dundee, Glasgow, Reading a Stirling a Dundalk Institute of Technology byl zaměřen na získání informací, které poslouží vědcům zajímajícím se o sladkovodní ekologii, klimatické změny, emise skleníkových plynů a biogeochemické cykly, protože by mohl přispět k lepším předpovědím dopadu změny klimatu na teploty povrchových vod a ekologii. Zejména s ohledem na budoucí oteplování světových jezer v důsledku klimatických změn a potenciální hrozbu pro studenovodní druhy, jako jsou lososi a pstruzi. A to díky systému, který klasifikuje jezera z globálního pohledu, přičemž každé z nich umisťuje do jedné z devíti „termálních oblastí“. Vědci jezera rozdělili do skupin v závislosti na sezónním průběhu teplot v jejich svrchní vrstvě vody, přičemž v nejchladnější termální oblast se nachází jezera na Aljašce, v Kanadě, v severním Rusku a Číně, zatímco ta nejteplejší skupina jezer odpovídá oblasti rovníkové Jižní Ameriky, Afriky, Indie a jihovýchodní Asie.
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!