Pěstitelé, kteří hospodaří podle zásad precizního zemědělství, potřebují v první řadě kvalitní data o stavu svých pozemků. Informace mohou získat z různých zdrojů, například z družic nebo z dronů. Každý zdroj má své výhody.
Na možnosti a limity radarových satelitních snímků v rámci monitorování zemědělských plodin se na semináři Den technologických trendů uspořádaném na České zemědělské univerzitě v Praze zaměřil Ing. Lukáš Tůma, Ph.D., z firmy Big Terra Alpha, s. r. o.
V úvodu své přednášky připomněl, proč by pěstitelé měli podle zásad precizního zemědělství hospodařit. Vše mimo jiné souvisí s nárůstem populace na Zemi, s degradací půdy, klimatickými změnami nebo se stále se zpřísňujícími požadavky na hospodaření.
V současnosti mohou pěstitelé snadno získat potřebná data, a tak by jim nemělo nic bránit k vylepšení svého způsobu hospodaření. Problém pro využívání nejmodernější techniky ale může představovat poměrně vysoká cena. Nejprve by si hospodáři měli dobře propočítat, co se jim v daném podniku vyplatí.
Ing. Tůma vysvětlil, že satelitní radar se syntetickou aparaturou (SAR) zachycuje signál pro vytvoření mapy odrazivosti. K jeho výhodám patří to, že získané výsledky neovlivňuje oblačnost. Dobře se zmapuje například odkrytá půda, vegetace, vodní plochy, stromy včetně kmenů a větví nebo infrastruktura s budovami.
V současnosti mohou pěstitelé využívat data z družice Sentinel 1. Jedná se o dva nástroje – Sentinel 1-A a Sentinel 1-B. Satelitní zařízení dokáže mimo jiné monitorovat vývoj vegetace, vlhkost půdy nebo identifikovat plodiny. Frekvence snímání dosahuje šesti dní při rozlišení 5 x 20 m. Data mohou pěstitelé získat zadarmo.
Ing. Tůma také uvedl praktické příklady využití snímkování porostů z družice. V jednom zemědělském podniku po silných nočních mrazech na jaře v roce 2020 pomrzla pšenice. Snímkováním se odhalila postižená místa. Pomocí vhodných zásahů se podařilo stav poškozených porostů zlepšit.
