Brambory se sice řadí mezi zeleninu a v mnoha zemích jsou základní potravinou, ale často se poukazuje na neblahý vliv jejich konzumace na zdraví. Ovšem už ne tak často se zmiňuje jejich možná zdravotní prospěšnost, pokud jsou vhodně (či nově) upraveny a konzumovány s mírou. Ostatně jako v případě mnoha jiných potravin.
Do Evropy se brambory dostaly z Ameriky v polovině 16. století a od té doby se dočkaly mnoha proměn. Z jídelních stolů bohatých se dostaly až k těm nejchudším a stejně tak se změnily způsoby jejich úpravy a podávání. S rostoucí oblibou stravování ve fast foodech, pro něž je typická pořádná porce smažených hranolků, či rozšířením výroby bramborových lupínků začala mizet dobrá pověst brambor, jako zdravé potraviny obsahující vlákninu, vitamíny a minerály. Jejich spojení s tukem, značným množstvím soli a často i dalšími kalorickými bombami (například v podobě tatarské omáčky, „smažáku“ či pořádné porce kuřecích křidýlek) nenechalo odborníky dlouho na pochybách ohledně toho, odkud se berou negativní dopady na zdraví konzumentů. Viníkem se staly brambory. Ale je tomu skutečně tak? Nejsou brambory jen „obětním beránkem“?
Nejeden výzkum ukázal – mezi nimi i ten vědců z australské Edith Cowan University (ECU) – že brambory sice nedisponují stejnými výhodami jako spousta jiné zeleniny, ale také to, že zdravotní problémy, které se obvykle s bramborami spojují (například zvyšování rizika vzniku cukrovky 2. typu), mohou být ve skutečnosti způsobeny tím, jak se brambory připravují, v jakém množství a s čím je lidé konzumují.
Vzhledem k tomu, že v poslední době roste popularita diet s nízkým nebo žádným obsahem sacharidů, dostávají se brambory na okraj či zcela mimo zájem strávníků a pozornost je zaměřována k jiným druhům zeleniny. Ve skutečnosti může mít na vyřazování brambor z jídelníčku podíl i řada výzkumných zpráv, které již dříve naznačily, že brambory mohou mít škodlivý vliv na zdraví, třeba již zmiňované možné zvýšení pravděpodobnosti rozvoje diabetu 2. typu.
