Podle odborníků má Česká republika jeden veliký problém, a tím je kvalita půdy. Z venkova postupně mizí živočišná výroba a tím i hnůj, takže v půdě chybí organika. Tu lze doplnit jednak kompostem, jednak meziplodinami, které jsou k tomuto účelu i určené. Navíc půda by měla být podle posledních trendů celoročně pokrytá, permanentní zelený kryt má výrazný vliv na stabilizací vláhových podmínek a protierozní efekt.
Zemědělci dnes mají k dispozici řadu meziplodin a jejich odrůd. Ať už hrachu, pelušky, lupiny, bobu, vikve, hořčice, jetele, ředkve, svazenky i jiných plodin včetně lnu, jílku, čiroku, béru a dalších.
Nektarodárné plodiny
Velice přínosná je například svazenka vratičolistá Boratus, která hluboce koření, má tak výrazný ozdravný efekt na půdu a dává vysoký výnos nadzemní i podzemní hmoty. Je to ideální přerušovač obilních sledů a velmi dobře vymrzá. Navíc je to nektarodárná plodina, kterou vyhledávají opylovači. V nabídce jsou i různé druhy svazenek a jednoletých směsí s rychlým nárůstem hmoty, které postupně nakvétají, a když je zemědělec naseje vedle sebe nebo do směsí, porosty kvetou dlouhou dobu. Velký význam mají i různé nektarodárné úhory s velkým výnosem kvalitní hmoty na zelené hnojení. Jejich přínosem je také to, že takový porost prokořeňuje v celém půdním profilu. K dispozici je i řada pícních směsí a směsí meziplodin.
Biologická orba
Plodinou budoucnosti je podle mnohých ředkev setá Strukturator. Je sice nízkého vzrůstu, má ale neobvykle silný a dlouhý kořen, který dokáže narušit podorniční utužené vrstvy. Pokud se tato plodina nechá vymrznout, dostane se ke kořenům i voda, která opět napomůže k narušení zhutnělých vrstev. Výraz „biologická orba“ je v jejím případě namístě.*
