Výši dosažených výnosů i kvalitu zemědělské produkce ovlivňuje množství nejrůznějších okolností. Zásadní význam má udržení dobrého zdravotního stavu porostů až do sklizně. Ochrana rostlin je ale při ubývání povolených účinných látek stále složitější.
Informace nejen o možnostech a ochrany porostů obilnin proti chorobám zazněly na videokonferenci „Perspektivy ochrany rostlin v konvenčním zemědělství“, který uspořádal Zemědělský svaz České republiky s Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV).
Choroby ovlivňuje počasí
S přednáškou nazvanou Systémy integrované regulace chorob v konvenčním zemědělství – inovace metod, šlechtění na odolnost, nové choroby vystoupila Ing. Jana Chrpová, CSc., z VÚRV.
Nejprve nastínila současnou situaci. Připomněla, že spektrum patogenů ovlivňují probíhající klimatické změny. V posledních letech se stále častěji potýkáme s velkými výkyvy počasí. Dlouhá období sucha střídají vydatné deště.
Také poslední zima nebyla typická, přinesla velké teplotní výkyvy od krátkého období mrazů se sněhem v prosinci až po nárůst teplot k 15 °C. To mělo vliv na výskyt škodlivých činitelů v porostech obilnin včetně chorob.
Nemoci se těžko potlačují
V současných převažujících úzkých osevních sledech se choroby obtížně potlačují. Problémem se stává rezistence vůči některým účinným látkám, která se objevuje u hub z rodů Oculimacula a Mycosphaerella. V integrované ochraně rostlin hraje důležitou roli využití geneticky podmíněné rezistence rostlin.
Ing. Chrpová také zmínila strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027. Cílem návrhů Evropské komise je podpořit udržitelné a konkurenceschopné zemědělské odvětví, které může výrazně přispět k Zelené dohodě pro Evropu. Jedná se zejména o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a důraz na biologickou rozmanitost.
Opatření proti virózám
Na poškození rostlin se podílejí zejména virózy, choroby kořenů a pat stébel, onemocnění listů, fuzariózy klasu a sněti. Při napadení obilnin virovými chorobami dochází k ucpávání cévních svazků a k omezení celkového růstu. Symptomy mohou být zaměněny za příznaky nedostatečné výživy.
Ochranná opatření spočívají v likvidaci zdrojů infekce (výdrolu obilnin před vzcházením ozimů, přerušení zeleného mostu). Dobré je volit odolnější odrůdy. Doporučuje se pozdnější termín setí, kdy množství přenašečů ubývá. Aplikovat insekticidy proti přenašečům je potřeba během podzimního i jarního období.
Čárkovitá mozaika
Kromě všeobecně známých virových chorob, které způsobuje virus zakrslosti pšenice (WDV) a virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV), Ing. Chrpová ještě zmínila virovou čárkovitou mozaiku pšenice. Ve světě se tato nemoc vyskytuje u všech druhů z čeledi lipnicovitých.
V ČR byla čárkovitá mozaika objevena pouze u pšenice. Virus přenáší roztoč Aceria tosichella a také infikované osivo. Při vývozu osiva je nutný test na zjištění přítomnosti viru. Při vyšším napadení na podzim může dojít k vysokým ztrátám na výnosech pšenice.
K rizikovým faktorům pro onemocnění čárkovitou mozaikou pšenice patří blízkost lesa, výdrol, trávovité plevele, pěstování jařin blízko infikovaných ozimů, vlhké a teplé léto nebo teplo a sucho na podzim. Časný nástup jara zvyšuje aktivitu přenašeče.
K ochranným opatřením patří setí v pozdních termínech, likvidace výdrolu v okolí pole nejméně deset dní před setím ozimé pšenice, regulace trávovitých plevelů v obilninách nebo omezení minimalizačních technologií v oblastech s častým výskytem. Za ochranná opatření se považuje také pěstování odolných odrůd, ale informace o rezistenci pšenice k čárkovité mozaice dosud nejsou známé.*
