Ochrana rostlin v měnících se klimatických podmínkách je stále složitější. V naší republice na jedné straně přibývají škodliví činitelé a na straně druhé zase ubývají povolené účinné látky. K základním opatřením při intenzivním pěstování ozimé pšenice a dalších obilnin patří kvalitní odplevelení porostů a ochrana proti houbovým chorobám.
Nejen o možnostech fungicidní ochrany obilnin se hovořilo na konferenci v Senohrabech u Prahy, kterou uspořádala firma Bayer s. r. o. Posluchači měli mimo jiné možnost se seznámit s výskytem a šířením patogenů na našem území v posledních letech nebo s problematickým hubením plevelných trav.
Choroby podle počasí
S přednáškou zaměřenou na výskyt patogenů a fungicidní ochranu obilnin v podmínkách posledních dvou let vystoupila Ing. Milena Bernardová ze Zkušební stanice Kluky, spol. s r. o. Ve svém vystoupení porovnala počasí v předchozích dvou ročnících a jeho vliv na výskyt škodlivých činitelů. Na území Čech monitoruje výskyt chorob osm desítek stanic a stejné množství zaznamenává údaje také na Moravě.
Zatímco v hospodářském roce 2020/2021 panovalo chladné jaro, v pěstitelské sezóně 2021/2022 bylo od podzimu až do jara teplo s výjimkou studeného dubna. Obecně lze hodnotit ročník 2020/2021 jako chladnější a vlhčí a rok 2021/2022 jako teplý a suchý pouze s vlhkým červnem.
Různé rozšíření
Průběh povětrnostních podmínek se odrážel na výskytu chorob. V roce 2021 od března do června napadla tři čtvrtiny porostů pšenice v Čechách braničnatka pšeničná, zatímco v roce 2022 se tato choroba vyskytovala na osmdesáti až devadesáti procentech ploch, ale v nižší intenzitě.
Také padlí travní více škodilo v loňském roce, kdy napadlo asi třetinu plochy pšenice v ČR. V ročníku 2022 se na pěti procentech výměry pšeničných polí vyskytla rez plevová a byl zaznamenán vyšší výskyt stéblolamu i fuzarióz než v předchozím roce. Loni se na českých polích takřka nevyskytovala DTR (Dreschlera tritici-repentis), zatímco předloni napadla asi šestinu výměry pšenice v Čechách.
Choroby pat stébel se objevily v obou předešlých ročnících. Předloni poškodily asi deset procent pšeničných polí na území Čech a loni přibližně čtrnáct procent. V roce 2022 ve větší míře napadly paty stébel fuzariózy a následně dvě třetiny porostů pšenice trpěly napadením klasovými fuzárii.
Braničnatka pšeničná
Podle dlouholetých pozorování se braničnatka pšeničná každoročně vyskytuje více v Čechách než na Moravě. Patogen přenosný osivem, rostlinnými zbytky i půdou napadá hlavně tritikale, žito a trávy. K infikování a rozšiřování choroby postačuje šest hodin ovlhčení. Šíří se při teplotě od 15 do 25 °C. Takové teplotní podmínky obvykle nastávají ve druhé polovině dubna a přetrvávají celý květen, většinou až do 20. června.
Zdrojem infekce braničnatkou plevovou bývají rostlinné zbytky i napadené osivo. Pro podmínky šíření představuje nutnost dvacetihodinové ovlhčení. Jedná se o teplomilnější chorobu vyžadující teplotu 18 až 22 °C. V porostech se objevuje později, obvykle na přelomu května a června.
