Pěstování vinné révy a produkce vína patří k těm komplikovanějším oborům lidské činnosti. Úspěch ovlivňuje obrovské množství faktorů: půdními a klimatickými podmínkami počínaje, přes průběh počasí a výskyt chorob a škůdců, po zvládnutí techniky pěstování, načasování sklizně a vlastní výrobu oblíbeného nápoje. Volba odrůdy by měla vycházet z místních podmínek, které se v posledních několika desetiletích v důsledku klimatických změn odchýlily od „standardu“ více, než by se mnohým líbilo.
Ne všechny lokality jsou pro pěstování vinné révy vhodné – to není skutečně nic nového. Ale ani v příznivém regionu nejsou všechny pozemky či jejich části stejně kvalitní. Výsledky výzkumu, jenž provedli vědci z Baskického institutu pro zemědělský výzkum a vývoj Neiker-Tecnalia, potvrdily, že se i v prostoru jedné vinice mohou nacházet místa s natolik odlišnými půdními vlastnostmi, aby došlo k podstatným rozdílům v produkci hroznů a v kvalitě moštu. Kvůli znalosti těchto odlišností získávají vinaři možnost provést detailnější rajonizaci vinic, jejímž cílem je přizpůsobit potřeby hnojení, zavlažování a ošetřování révy, včetně selektivní sklizně, k získání vyrovnaného produktu z pozemků produkujících šarže různé kvality.
Výzkum vedený doktorkou biologie Olatz Unamunzaga si kladl za cíl provést precizní zónování vinice podle vlastností půdy a studovat jejich vliv produkci a kvalitu vína. Experimenty probíhaly na osmihektarové vinici v Oionu (v baskické provincii Araba-Álava) patřící společnosti Bodegas y Viñedos Zuazo y Gastón. Vědci vybrali více než 190 bodů pro odběr vzorků tak, aby co nejlépe zmapovali celou vinici. Kromě vlastností terénu a půdy sledovali parametry související s robustností a produktivitou révy, jako je hmotnost prořezávaného dřeva, průměrná produkce hroznů, jejich počet a hmotnost či kvalita moštu.
Jeden z výsledků poukazoval na to, že na půdách s největší schopností zadržovat vodu vyrostla nejrobustnější réva, přičemž vyšší dostupnost vody pozitivně ovlivnila produktivitu a počet hroznů, i když na některých pozemcích vědci zaznamenali, že po úspěšném roce došlo k výraznému poklesu těchto charakteristik. Další výsledky jim odhalily, že nejlepší předpoklady pro dosažení vyššího obsahu alkoholu jsou v rocích s menší dostupností vody od začátku tvorby bobulí do počátku zrání, avšak s jejím dostatkem během dozrávání a tento efekt se projevil u různých typů půdy. Také teplota v měsíci před sklizní byla jedním z klíčových faktorů majících vliv na obsah kyseliny jablečné v moštu – vysoké teploty podporovaly její odbourávání. S typem půdy souvisel i obsah antokyanů či polyfenolový index a intenzita barvy slupky bobulí.
Na rychlosti záleží
Prostředí a průběh počasí jsou pro kvalitu vína zásadními faktory, ale všeho s mírou. Vlny veder a sucho vedou k předčasnému dozrávání bobulí a výsledkem bývá nevýrazné víno. Se změnami klimatu se očekává vyšší četnost těchto nepříznivých událostí, a tak se australští vědci zaměřili na možnosti, které by vedly ke zpomalení zrání a zvýšení hladiny sloučenin pojících se k charakteristickým květinovým a ovocným tónům.
