Většina půdy se v současnosti nenachází v dobrém stavu, trpí určitým stupněm degradace. Zvrátit tuto skutečnost by mohlo větší rozšíření takzvaného regenerativního zemědělství. Jde o způsob obhospodařování půdy, jehož základním principem je návrat k přírodě a jejím přirozeným ekologickým a biologickým procesům a vztahům.
Jedná se o metodu vnímající rostliny a půdní organismy jako společný metabolický systém. Díky tomuto systému půda lépe zadržuje vodu, váže živiny, zvyšuje se zpracovatelnost půdy a v neposlední řadě se efektivněji potlačuje růst plevelů a chorob. Tato celostní metoda vychází z přístupu minimálního zpracování půdy a maximální podpory mikrobiálního života v ní.
Především na problematiku regenerativního zemědělství byl zaměřen druhý ročník konference Živá krajina uspořádané na půdě České zemědělské univerzity v Praze. Akci uspořádala společnost Benefit Management s. r. o., ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky, v. v. i., a Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v. v. i.
Zadržování uhlíku v půdě
V roce 2021 vznikl projekt Carboneg na podporu zadržování uhlíku v půdě, jehož zřizovatelem je společnost Benefit Management. Zaměřuje se na takzvané „carbon farming“. Projekt podporuje zemědělce na cestě ke zlepšení kvality půdy, zvýšení úrodnosti a snížení uhlíkové stopy.
Při hospodaření podle zásad regenerativního zemědělství dochází ke zlepšování stavu půdy, podpoře biodiverzity i k zadržování vody v krajině. Zároveň se v půdním profilu ukládá uhlík z atmosféry. Zemědělcům, kteří se do projektu zapojí, se vyplácí bonus za každou tunu CO2 uloženou do půdy. Finance se získávají z prodeje uhlíkových kreditů firmám z jiných odvětví.
Hlavním cílem projektu Carboneg je dostat do roku 2030 pod zem jednu miliardu tun CO2. Jak uvedl Václav Kurel, koordinátor projektu Carboneg, první meziroční měření u zúčastněných zemědělských podniků ukázalo celkový přírůstek CO2 55 610 tun.
Pestrý půdní život
Na úrodnosti půdy se podílí množství faktorů. K hlavním požadavkům na kvalitní a vysoce úrodnou ornici patří co nejpestřejší půdní život. Jak uvedl dpůdní mikrobiolog a poradce ministra životního prostředí, zásadní význam má co největší druhová pestrost a vzájemně provázané vztahy. Houby, bakterie a mnoho dalších druhů žijících v půdě podporují přirozenou úrodnost.
Základní ekosystémovou službu představuje rozklad organické hmoty. Na tom se podílejí všechny živé organismy, které ovlivňují množství procesů, ke kterým patří koloběh živin, akumulace energie nebo stabilita a dynamika půdního prostředí. V kvalitní půdě s bohatým životem se zadržuje značné množství uhlíku.
S půdou co nejméně hýbat
Pokusy zaměřené na regenerativní zemědělství představil profesor Timothy La Salle, Ph.D., z California State University Chico v USA, který patří k zakládajícím členům Centra pro regenerativní zemědělství a odolné systémy.
Řada pokusů se uskutečnila v suché oblasti kolem Limpoo v Jihoafrické republice a na dalších stanovištích. Ověřovalo se pěstování rozmanitých druhů plodin v několika variantách. Jednalo se zaprvé o hospodaření bez zpracování půdy (no-till), zadruhé bez externích vstupů, zatřetí ekologický režim a začtvrté regenerativní zemědělství. Jednotlivé varianty se porovnávaly s orbou.*
