Bezpilotní letouny (Unmanned Aerial Vehicles, UAV), obecně známé jako drony, mají široké spektrum využití, ať už při mapování méně dostupných lokalit, pořizování leteckých fotografií, záchranných operacích, v lodní dopravě, či při vymáhání práva nebo právě v zemědělství a ochraně přírody. Efektivita jejich práce závisí z velké míry na kvalitě softwaru, který jimi poskytované informace zpracovává.
Hospodaření s půdou v souladu s ekologickými zásadami je klíčovým prvkem přizpůsobení se ochraně kulturní krajiny i původních přírodních stanovišť. V březnu loňského roku představila vláda Spojeného království program, jenž by měl sloužit jako náhrada za společnou zemědělskou politiku EU na podporu zemědělství a venkova při současném dosažení cílů 25letého environmentálního plánu a splnění závazků týkajících se snižování emisí uhlíku. V rámci tohoto systému budou využity veřejné finance k platbám zemědělcům a správcům půdy v Anglii za dodání „veřejných produktů“, kam zahrnují čistý vzduch, dostatek čisté vody, prosperující rostliny a volně žijící zvířata, ochranu a zmírnění ekologických rizik, udržení krásy a přírodního dědictví, vč. zapojení se do zmírňování a přizpůsobování se změnám klimatu. Jenže k tomu všemu je potřeba mít dostatek informací a efektivní software, což zaměstnává vědce v mnoha institucích.
Navzdory velkému potenciálu, který drony mají na straně jedné např. pro zlepšení veřejné bezpečnosti či ochrany krajiny (například monitorování požárů), může používání dronů vést také k velmi nežádoucím situacím, jako je narušení soukromí a bezpečnosti nebo poškození majetku. Jako velmi znepokojivá se jeví otázka možnosti využívání dronů k teroristickým útokům, což s sebou nese podstatně rozsáhlejší rizika, ať už z hlediska jednotlivců či na úrovni národní bezpečnosti. Inu, je to podobné jako s nožem – v ruce šikovného kuchaře vykouzlí chutné pokrmy, ale stejně tak dobře s ním někdo dovede spáchat zločin. A tak se společně se stoupajícím počtem dronů v rukách veřejnosti zvyšuje i potřeba jejich sledování.
Radarová technologie je jednou z možností, jak přítomnost dronů monitorovat a předcházet rizikovým situacím. Avšak kvůli různým velikostem, tvarům a kompozitním materiálům může být jejich detekce podstatně ztížena. Nalezení řešení se ujala vědecká pracoviště z Aalto University (Finsko), UCLouvain (Belgie) a New York University (USA). Vědci shromáždili rozsáhlý soubor dat radarových měření s cílem zlepšit detekci a identifikaci dronů. Hodnotili různé komerčně dostupné a na zakázku vyrobené systémy k detekci dronů, tzv. Radar Cross Section (RCS), které ukazují, jakým způsobem zaměřovaný objekt odráží rádiové signály. V konečném důsledku by signatura RCS měla pomoci identifikovat velikost, tvar a materiál dronu a výsledkem by byla otevřená databáze dronů pomáhající k navržení efektivních radarových systémů a techniky k detekci dronů.
Vědci měřili RCS dronů na několika 26–40GHz milimetrových vlnových frekvencích, aby lépe porozuměli tomu, jak lze drony detekovat, a prozkoumali rozdíl mezi jednotlivými typy a použitými materiály z pohledu rozptylu rádiového signálu. Věří, že jejich výsledky mohou být výchozím bodem pro budoucí jednotnou databázi dronů, a proto jsou, společně s dalšími materiály, veřejně dostupné. Taková data se dají využít nejenom při vývoji dokonalejších radarových systémů, ale také algoritmů určených pro strojové učení, které budou sloužit při složitější identifikaci. Díky tomu by se mohla zvýšit pravděpodobnost přesné detekce dronů a zredukovat chybovost. Podle doktora Vasilie Semkina existuje naléhavá potřeba nalezení lepších způsobů monitoringu dronů, a proto chtějí pokračovat v této práci a rozšířit plošná měření na další frekvenční pásma, ale také obsáhnout širší škálu dronů a prostředí. Společně s tím výzkumníci, včetně profesora Ville Viikari z Aalto University, poukazují na to, že základny pro 5G by v budoucnu mohly také sloužit k monitorování.
