Když se řekne solární elektrárna, tak se ne každému vybaví nějaká pozitivní asociace. Jenže stín fotovoltaických panelů nemusí pro zemědělskou produkci znamenat nepříznivý stav. Ba právě naopak, spojení fotovoltaické infrastruktury a zemědělství může vytvořit vzájemně výhodný vztah, který byl nazván agrovoltaickým systémem.
Představte si, že jste zemědělec, který se snaží udržet krok s požadavky na produkci, a to vše v podmínkách měnícího se klimatu. Představit si to nebude vůbec nic složitého. Teploty rostou, srážek ubývá, počasí si „dělá, co chce“ a náklady se zvyšují snad úplně ve všech směrech. O nově vznikajících legislativních omezeních a dalších faktorech spojených s moderním pohledem na tradiční zemědělství nemluvě. Dalo by se říct, že už nic není takové, na co jsme ještě před několika málo desítkami let byli zvyklí. Na druhé straně může být výrobce obnovitelné energie, který se potýká nejenom s nevolí ze strany zemědělců a dalších nepříznivců výstavby fotovoltaických farem, ale také se stále delšími a intenzivnějšími obdobími horkého počasí, kdy se panely zahřívají až příliš na to, aby správně fungovaly.
Efektivita a odolnost systémů zajišťujících výrobu energie z obnovitelných zdrojů a produkci potravin je zásadní výzvou v dnešním měnícím se světě, a to nejenom v regionech kde dochází k nárůstu teplot a problémům s nedostatkem srážek. Jednou z možností se jeví společné fungování zemědělské produkce a fotovoltaických panelů, k níž například výzkum pod vedením vědců z University of Arizona uvádí pozitivní vliv na produkci potravin, úsporu vody a efektivitu výroby elektřiny.
Podle docenta Grega Barron-Gafforda ze School of Geography and Development sice existuje velká podpora pro rozvoj produkce obnovitelné energie, ale kam umístit všechny ty fotovoltaické panely, když je také potřeba pěstovat potraviny. Není divu, že lidé nejsou nadšeni, když „solární farmy“ rostou na okrajích měst a obcí, což jsou obvykle místa, kde tradičně probíhá zemědělská prvovýroba. Když k tomu jedna z nedávných, vysoce sledovaných studií přišla s informacemi, že na základě rozsáhlé analýzy dopadajícího slunečního světla, teploty vzduchu a relativní vlhkosti je současná orná půda plochou s největším potenciálem pro fotovoltaickou produkci, tak to v podstatě vytvořilo situaci, ve které by se mělo rozhodnout, čemu dát přednost – produkci potravin nebo energie? Pak se vědci začali ptát: „Proč by se nedalo zvládnout obojí na stejném místě?“ a začali testovat pěstování plodin, jako jsou například rajčata, papriky, mangold, kapusta a bylinky, ve stínu solárních panelů.
