V České republice stále ubývá orná půda, každý den asi o osmnáct hektarů. Zároveň se zhoršuje kvalita ornice. V současnosti více než polovinu rozlohy orné půdy na našem území ohrožuje vodní eroze a přibližně patnáct procent větrná. K odnosu půdy vodou nebo větrem dochází kvůli špatné kvalitě ornice.
Pěstitelé by měli zlepšování struktury půdy a půdní úrodnosti věnovat větší pozornost. Cílem zlepšujících opatření by mělo být vytvoření ideální drobtovité struktury s dostatkem kvalitního humusu a bohatou půdní mikroflórou. Taková půda zaručí dobré vzejití a vývoj pěstovaných plodin. Zlepšovat strukturu půdy a její úrodnost lze například pěstováním meziplodin, luskovin nebo luskovinoobilních směsek.
Jak uvedl na semináři v Plzni Ing. Petr Robotka z firmy Pro Seeds s. r. o meziplodiny lze pěstovat jako letní nebo ozimé. Vždy se musí jednat o směs alespoň dvou druhů rostlin vyjmenovaných v příslušné vyhlášce.
Pokud se meziplodiny využívají jako přerušovač osevního sledu obilnin, je dobré vsadit například na brukvovité nebo bobovité druhy. Při pěstování řepky po sobě lze úspěšně jako meziplodiny využít bobovité druhy nebo svazenku.
Vždy je také třeba přihlédnout k rychlosti růstu plodin ve směsích, aby jedna nepotlačovala druhou. Na krátké období vegetace se jako meziplodiny uplatní rychle rostoucí plodiny, například hořčice a lnička. K pomalu rostoucím plodinám využitelným pro delší časové období patří luskoviny nebo jeteloviny.
Pokusy s meziplodinami proběhly v Lukavci na Pelhřimovsku v bramborářské výrobní oblasti. Meziplodiny vyseli 24. července 2018. Během pokusů měřili teplotu půdy na povrchu. Půda bez pokryvu měla 22. srpna 35,1 °C. Porost meziplodin hořčice a ředkví teplotu půdy snížil na 32 °C. Při pěstování svazenky shloučené a vratičolisté dosahovala teplota půdy 31,2 °C.
Ještě větší rozdíl v teplotě půdy byl zjištěn 18. září, kdy půda bez vegetace měla 30,5 °C, varianta hořčice s ředkví 24 °C a směs dvou svazenek 22,8 °C. Ing. Robotka upozornil na to, že při teplotě přes 30 °C přestávají růst kořeny. K podstatnému snižování teploty docházelo při pěstování meziplodin i v hloubce deseti centimetrů.
Po sklizni ozimu lze před kukuřicí zařadit pomalu rostoucí druhy. Pěstitel může například vyset směs svazenky vratičolisté a shloučené, svazenky shloučené a jetele šípovitého nebo inkarnátu a jetele šípovitého. Zmíněné směsi se mohou uplatnit pro letní i ozimou variantu meziplodin.
Svazenku shloučenou lze ve směsi od svazenky vratičolisté dobře rozeznat, protože vytváří kompaktnější rostliny i květy. Svazenka shloučená kvete o deset až patnáct dní později než vratičolistá, a tak se prodlužuje období pastvy pro včely. Do směsi se dává svazenka shloučená Fiona a svazenka vratičolistá Vega. Jako směs meziplodin před kukuřicí se také může využít svazenka shloučená s jetelem šípovitým odrůdy Vasil nebo inkarnát Kardinál s jetelem šípovitým.
Pomalu rostoucí plodiny se mohou uplatnit jako meziplodiny před sójou. Do směsi lze využít jetel nachový a jetel šípovitý nebo svazenku vratičolistou s peluškou. Tato směs zlepší půdní prostředí pro tvorbu hlízkových bakterií na kořenech sóji.*
