Čirok patří mezi nejdéle pěstované plodiny na světě. V současnosti se pěstuje na všech světadílech, přičemž se řadí mezi nejrozšířenější obilniny pro lidskou výživu. Po pšenici, kukuřici, rýži a ječmenu zaujímá páté místo. Největší plochy se nacházejí v Africe. Na našich polích se dosud příliš nerozšířil, ale vzhledem k oteplování klimatu a nedostatku vláhy význam čiroku u nás poroste.
Čirok patří k teplomilným plodinám. Díky C4 systému fotosyntézy dokáže lépe hospodařit s vodou než C3 obilniny, ke kterým se řadí například pšenice. Nedostatku vláhy se dokáže dokonce lépe přizpůsobit než kukuřice. Pěstování čiroku vzhledem k jeho mnohostrannému uplatnění přináší řadu výhod.
Množství zajímavých informací nejen z oblasti pěstování čiroku zaznělo na semináři Možnosti pěstování a využití prosa a čiroku v České republice. Akce se uskutečnila na půdě Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni (VÚRV). Seminář zpestřila ochutnávka čirokových a prosných výrobků včetně piva.
Ing. Gabriela Mühlbachová, Ph.D., z VÚRV, popsala možnosti pěstování čiroku a prosa v ekologickém režimu. Pokusy se uskutečnily na ekologické ploše v Praze-Ruzyni a v podniku VH Agroton na Břeclavsku v roce 2021.
Pro úspěšné pěstování je potřeba dodržovat určité zásahy. Čirok je potřeba vysévat na jaře do dostatečně prohřáté půdy, nejlépe po „ledových mužích“. V chladném počasí pomalu vzchází a malé rostliny snadno přerostou plevele.
Díky drobnému osivu je nutné před setím velmi kvalitně připravit a urovnat půdu. Semena by se měla vysévat do stejnoměrné hloubky tří centimetrů. Výsevek obvykle dosahuje dvaceti kilogramů na hektar. Čirok se seje do klasických úzkých řádků dvanáct a půl centimetrů širokých. Hektarové výnosy se nejčastěji pohybují od čtyř do šesti tun.
U čiroku byla do pokusů VÚRV zařazena zrnová odrůda Ruzrok. Před setím pokusný pozemek připravili do hloubky deseti centimetrů pomocí kombinátoru. Selo se do klasických obilních řádků o rozteči dvanáct a půl centimetru. Vysévalo se dvacet kilogramů osiva na hektar.
Zakládání pokusů se zpozdilo kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám. Po suchém a studeném dubnu následoval mokrý a chladný květen. Kvůli přetrvávajícímu chladnu čirok zaseli až 24. května 2021.
I při pozdním setí rostliny dobře vzešly a vývoj porostů byl příznivý. Sklizeň ovlivnil velmi suchý podzim, v září a říjnu téměř nepršelo. Porosty čiroku vydržely až do sklizně čisté, bez plevelů. Dosáhlo se pěkného průměrného výnosu 4,8 t/ha. Díky absenci plevelů nebylo ani potřeba sklizené zrno čiroku čistit.
Čirok je krátkodenní rostlina. Zralost ovlivňuje délka dne a teplotou. Šlechtěním odrůd čiroku v mírném pásmu se nejvíce zabývají šlechtitelé v USA. Šlechtění se zaměřuje zejména na to, aby se tropická krátkodenní plodina přizpůsobila podmínkám mírného pásma, tedy delšímu dni. Zásadní význam má také zkrácení stébla pro lepší mechanizovanou sklizeň.
Většímu rozšíření pěstování zrnového čiroku v České republice dříve bránilo pozdní dozrávání dostupných odrůd. To se ale změnilo s vyšlechtěním materiálu s kratší vegetační dobou. Jedná se o odrůdu zrnového čiroku Ruzrok, která byla v ČR registrovaná v roce 2014. Odrůda vznikla na půdě VÚRV.
