Geneticky modifikovaný organismus (GMO) má cíleně pozměněnou genetickou výbavu způsoby, které v přírodě normálně neprobíhají. Nejčastěji se do určitého organismu uměle vnese gen izolovaný z jiného druhu, což vede k překonání přirozené reprodukční bariéry. Transgenní plodiny se vyznačují různými specifickými vlastnostmi. Mohou vykazovat odolnost proti škůdcům, chorobám, chladu, suchu a dalším škodlivým činitelům. Genetickou manipulací lze například získat rostliny s tolerancí vůči herbicidnímu postřiku, který hubí všechny ostatní nežádoucí rostliny. GMO pěstitelům stále přinášejí nové možnosti.
Pěstování geneticky modifikovaných plodin je v současnosti velmi rozšířené v řadě zemí světa. Nejrozšířenější jsou ve Spojených státech amerických a v Brazílii. V některých zemích Evropské unie je povolena jen takzvaná Bt kukuřice odolná vůči zavíječi kukuřičnému.
Na území Evropské unie se v současnosti geneticky upravená kukuřice pěstuje jen ve Španělsku a v Portugalsku. V České republice se také v minulosti pěstovala, ale v posledních letech z našich polí úplně zmizela, i když je u nás povolena.
V USA i v Brazílii geneticky upravené plodiny zaujímají více než devadesát procent z celkové výměry půdy. K dalším státům s nejrozšířenějším pěstováním GMO plodin patří Argentina, Kanada a Indie.
Z geneticky upravených plodin je na světě nejrozšířenější sója, která zaujímá zhruba polovinu plochy. Druhé místo patří kukuřici s téměř třetinou světové výměry. Geneticky upravený bavlník se pěstuje na třinácti procentech výměry GMO plodin. Geneticky upravená řepka na světě zaujímá více než pět procent z celkové plochy pěstování GMO.
Jak už bylo uvedeno, geneticky upravené plodiny získávají určité specifické vlastnosti, například odolnost vůči škodlivým činitelům. Může se jednat o odolnost proti chorobám, škůdcům, suchu, chladu nebo herbicidním postřikům. V USA například pěstují kukuřici, která dokáže lépe hospodařit s vodou. Takzvaná zlatá rýže, která v chudých státech zabraňuje vzniku dětské slepoty, obsahuje beta karoten. V zemích Evropské unie lze pěstovat jen kukuřici odolnou vůči zavíječi kukuřičnému označenou MON 810.
Na problematiku geneticky modifikovaných organismů byl zaměřen seminář nazvaný Současné poznatky hodnocení GMO a produktů nových technik ve šlechtění, který proběhl pod patronátem Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV) a České technologické platformy pro biotechnologie. Přítomné uvítala doc. RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc., vedoucí odboru genetiky a šlechtění VÚRV, která poté celý seminář moderovala a přednesla několik referátů.
