Brambora patří mezi plodiny, které poměrně citlivě reagují na nedostatek vláhy. Dokonce i v tradičních pěstitelských oblastech trpí porosty pozdních konzumních brambor často deficitem vody. Příkladem může být letošní rok, kdy se na hlízách častěji vyskytují fyziologické poruchy. Dobře fungující automatické závlahy mohou stabilizovat výnosy a přispět ke kvalitě sklízených brambor.
V druhé polovině léta se uskuteční většina seminářů a polních dní věnovaných bramborám. Potvrdil to i Ing. Vokál, ředitel Výzkumného ústavu bramborářského, Havlíčkův Brod, s. r. o., (VÚB) při zahajování jedné z takových akcí, která se věnovala optimální kapkové závlaze brambor. Právě závlaha může být podle Ing. Vokála vedle odkameňování a skladování důležitým faktorem pro udržení konkurenceschopnosti pěstování této plodiny na Vysočině. A zachování produkce brambor v tomto kraji si přáli všichni přítomní.
„Není to tak dávno, co jsme si připomínali význam vody,“ upozornil ředitel výzkumného ústavu na dlouhotrvající období sucha v červnu a především červenci.
Následky vodního stresu
Nepříznivé vláhové poměry – nejen sucho, ale i následné srážky – negativně ovlivňují konečné výnosy a v neposlední řadě také kvalitu. Jak upozornil Ing. Josef Vacek, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského, rostliny bramboru jsou v porovnání s jinými zemědělskými plodinami citlivé na nedostatek vody. Vodní a s ním související teplotní stres může na rostliny působit různě. Často dochází ke snížení produkce – menšímu výnosu hlíz i bramborového škrobu. Zmíněné nepříznivé podmínky vedou k výskytu fyziologických vad hlíz. Tak je tomu i v tomto roce, kdy se očekává nedostatek kvalitních konzumních brambor. Hlízy jsou častěji deformované, rozpraskané a někdy dochází k bujení lenticel. Problémy s vnitřní kvalitou se projeví pravděpodobně při skladování a zpracování.
Také Vysočina potřebuje vodu
V letošním roce se výrazně projevil vliv závlahy na růst bramboru, a to i na Vysočině, upozornil Ing. Josef Zavadil, CSc., z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) a připustil, že umělé zavlažování na Vysočině nemá tradici. „V době, kdy docházelo k největší výstavbě závlahových zařízení, tedy od počátku 60. do konce 80. let, zde žádné instalovány nebyly,“ řekl Ing. Zavadil. Přesto podle něj má závlaha v tomto kraji opodstatnění. Průměrné roční srážky přibližně odpovídají potřebě zemědělských plodin. „V případě, že započítáme do této bilance ztráty vypařováním a hlavně průsakem, mají rostliny vláhy nedostatek,“ vysvětlil Ing. Zavadil potřebu dodávání vody do porostu skoro každý rok. „Závlaha v našich podmínkách slouží ke stabilizaci výnosů, aby zemědělci sklízeli takové množství, jako ve vláhově příznivých letech,“ uvedl Ing. Zavadil.
Jedním ze způsobů vhodných pro Vysočinu je kapková závlaha. Mezi její výhody patří úspora vody a možnost kombinovat zálivku s přidáváním hnojiv. Způsob instalace závlahových hadic ovlivňují podle zkušeností VÚMOP vlastnosti půdy. Na lehkých půdách by měla být kapková závlaha v každém řádku, protože zde působením gravitační síly na vodu dochází k jejímu rychlejšímu pronikání do spodnějších vrstev. V těžké půdě s větším obsahem jemných jílovitých částic má kapalina tendenci rozlévat se do větší šířky. Tam stačí závlahová hadice v každém druhém řádku.
Automatická závlaha musí fungovat dobře
Stanovení optimální dávky vody, případně hnojiva, je jedním z faktorů ovlivňujících přínos umělé závlahy. Jak zdůraznil Ing. Zavadil, správné řízení závlahy vede k dosažení optimálních výnosů kvalitních produktů. Nezanedbatelnou výhodou je úspora závlahové vody, hnojiv, energie a také se snižuje riziko kontaminace povrchových i podzemních zdrojů vody dusíkatými hnojivy a rezidui pesticidů.
Automatické systémy sledují v časových intervalech určité ukazatele stavu porostu a jeho prostředí. Mohou to být srážky, vlhkost půdy, půdní sací potenciál, teplota listů, resp. teplota vzduchu nebo rostlinný turgor, případně kombinace těchto parametrů. Pokud hodnoty poklesnou pod stanovenou mez, automatický systém zahájí zavlažování. Ing. Zavadil připomněl několik zásad pro optimální fungování automatické závlahy. Podle něj by dávka vody neměla stoprocentně pokrývat potřebu rostliny. Vždy by měla zůstávat určitá rezerva pro případné brzy následující srážky. Na druhou stranu je vhodné, když se určité množství vody dostane až do hloubky 30 cm, kde má rostlina bramboru okolo 80 % kořenů.
Určitým úskalím pro nové závlahy na Vysočině jsou vodní zdroje, které v této oblasti lze využít. O instalaci závlah rozhoduje ekonomika. Pěstitel musí vždy zvažovat přínos, který mu může umělá závlaha poskytnout. Velké výkyvy cen na trhu během posledních let stabilizaci ploch a celkové produkci však příliš neprospívají. Také je třeba mít na paměti, že celková produkce je jedna věc a co lze uplatnit na trhu věc druhá, připomněl Ing. Vokál. „Stále zde existuje prostor pro výzkum, aby jasně stanovil a zároveň i vyčíslil přínos závlahy pro producenty brambor.
