Mezi nejčastěji se vyskytující plevele v ozimých plodinách patří především chundelka metlice, sveřep jalový, sveřep měkký, svízel přítula, heřmánkovec přímořský nevonný, heřmánek vonný, hluchavka nachová, hluchavka objímavá, chrpa polní, mák vlčí, mák pochybný, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, rmen rolní, rozrazil perský, úhorník mnohodílný, violka rolní a další plevelné druhy.
Jsou to plevelné druhy, které se na polích vyskytovaly poměrně hojně i v minulosti, ale vlivem systematického používání herbicidů v minulých letech se jejich výskyt podstatně snížil. V současnosti jsou však zaznamenány vzestupné trendy v jejich výskytu. Některé, jako jsou chrpa polní, máky, kokoška pastuší tobolka a penízek rolní, ostrožka stračka, se vyskytovaly v podprahových množstvích na polích a v některých oblastech téměř z polí zmizely. Současně lze na polích pozorovat silné výskyty plevelů, které byly v minulosti téměř neznámé. V posledních letech se šíří i ostrožka východní. Silně se rozšířila locika kompasová, bolehlav plamatý, úhorník mnohodílný, violka rolní a zemědým lékařský. Tyto plevelné druhy se na polích rozšířily především vlivem dlouhodobého používání herbicidů, vůči nimž jsou odolné.
Smyslem regulace plevelů na orné půdě je postupně snížit zaplevelenost a co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči pěstovaným plodinám při zachování diverzity plevelných druhů v agroekosystému.
Aby regulace plevelů splnila svůj význam, musí jednotlivá opatření na sebe navazovat, být promyšlená. Cílem je postupné snižování zásoby generativních a vegetativních diaspor v půdě. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a celých farmách je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů i celé řady dalších faktorů.
Tyto informace a mnohé další se dočtete v článku doc. Ing. Jana Mikulky, CSc., a kolektivu autorů z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně a České zemědělské univerzity v Praze, který je zveřejněn v červencovém vydání časopisu Úroda (7/2021).*
