Toman Sedliště, jak bratři svoje zemědělské podnikání nazývají, se nalézá v nadmořské výšce kolem 440 metrů. A že si na svých pozemcích užívají půdní rozmanitosti, nelze pochybovat. „Vodňansko je z hlediska půd a úrodnosti nejlepší. Oblast kolem Sedliště je hlinitější a na Blatensku máme půdy písčité, kamenité,“ popisuje při našem setkání Jiří Toman.
Konvenční i ekologické postupy vedle sebe
„Celkově máme 403 hektarů zemědělské půdy, z toho je 60 hektarů pastvin a luk,“ vypočítává dále Jiří Toman. Znamená to, že zhruba 340 hektarů patří půdě orné, na které hospodaří klasickým konvenčním způsobem, zatímco louky a pastviny, podobně jako chov skotu spadá pod režim ekologický. Čtyřicet kusů krav masného plemene hereford, mimochodem jednoho z nejstarších masných plemen skotu, má možnost celoročního volného pohybu na pastvinách. Krmení v zimních měsících zajišťuje vlastní senáž. Jak dodává Jiří Toman, péči o farmu obstarávají zejména s bratrem, jejich otec zabezpečuje zootechnickou podporu, a vyrobit senáž je nejjednodušším způsobem zajištění krmivové základny. V ekologické sekci tak sázejí na jednoduchost, i když například vyžínání trávy křovinořezem pod ohradníky na 40 hektarech pastvin je pěkná procházka.
Rozhoduje poptávka i potřeby nejen pole
V letošním roce na svá pole zařadili 180 ha ozimé pšenice, 70 ha ozimé řepky, 40 ha kukuřice na zrno, 40 ha jetele inkarnátu a 10 ha pohanky, u posledních dvou jmenovaných plodin jde ve spolupráci se společností Seed Service, s. r. o., o množitelské porosty. „Každý rok zkoušíme něco nového, pěstovali jsme například i sóju a pelušku,“ říká Jiří Toman s tím, že alternativy potřebují do zdravého osevního postupu, ale také musí přemýšlet o okolních lidech, kteří se stále více zajímají o plodiny na poli. Řepka je pro mnohé trnem v oku, také jí v loňském roce měli pouze 8 ha, ale díky realizačním cenám její výměru zvýšili. Kredit osevnímu postupu tak v očích okolních obyvatel navyšuje jetel inkarnát, který je mimochodem výbornou předplodinou pro ozimou pšenici, a pohanka. Pro příští rok osevní postupy obohatí opět peluška a ubude kukuřice.
Půdu, jak s úsměvem podotýká Jiří Toman, zpracovávají všemi způsoby – ořou, kypří radličkami i hloubkově podrývají. U řepky převážně používají speciální stroj z portfolia Great Plains, kdy dochází k nakypření prostoru před semínkem v pásku. Tato technologie (v uspořádání pět radlic, za nimi disky a poté výsev do pásku) podle jihočeského zemědělce ušetří práci, pojezdy i čas, a to je vzhledem ke vzdálenosti obhospodařovaných polí velkým přínosem. V porovnání s orbou přináší srovnatelné výsledky. Orba, která je mimo jiné nenahraditelná z hlediska regulace plevelů, však čeká všechna pole, a to zhruba jedenkrát za tři roky.
Výživa, ochrana i stimulace
Klasický přístup k výživě a ochraně rostlin vhodně doplňují v podniku produkty firmy Chemap Agro s. r. o. Například přípravek Aucyt Start, který se používá v počátečních růstových fázích obilnin a řepky, aplikuje Jiří Toman na celou plochu řepky a pšenice již pátým rokem. Viditelné výsledky zaznamenává zejména na horších písčitých pozemcích, kde konkrétně řepka rychleji startuje a má lepší kořenový systém. Jak dodává, zprvu byl k produktům podobného charakteru skeptický, ale o výsledcích se u tohoto cytokininového přípravku sám přesvědčil.
Z portfolia této firmy používají také síru v přípravku Folit Síra, a to do řepky i pšenice k odstranění nejen deficitu tohoto prvku, ale síra též desinfikuje a tím dovoluje podle Jiřího Tomana snížit množství aplikovaných fungicidů. Do řepky (někdy i pšenice) cílí také Folit Bór a do kukuřice stimulační a aktivační hnojivo ZEASTIM. Do obilnin po otevření jarní vegetace používají též kombinované hnojivo K1 se zvýšeným obsahem dusíku, mědi a dalších mikroprvků, a do olejnin K2 s bórem, molybdenem a vyrovnaným obsahem NPK. Aplikují i další minerální hnojiva podle potřeby, ale také organická v podobě slámy a hnoje.
Současný stav i výhled do budoucna
Zemědělství je aktuálně pod nebývalým tlakem. Zvyšují se ceny vstupů, zpřísňuje legislativa, ubývají účinné látky a mnohé další. Z pohledu výživy rostlin jsou v Sedlišti pro letošní rok ještě v klidu, podařilo se jim zajistit zásoby za dobré ceny. Díky vybavení traktoru GPS šetří také při samotné aplikaci hnojiv, kdy jen sofistikované vypínání sekcí na ramenech (například při otáčení…) znamená až třetinovou úsporu hnojiv. Jiří Toman by rád do budoucna rozšířil vybavení GPS i do dalších traktorů. Aktuálně si také zahrává s myšlenkou pořídit plečkovací brány a nahradit jimi herbicidní ochranu v pšenici. Trochu se obává správného načasování, aby byly plevele ve vhodné fázi, na druhou stranu ho láká myšlenka dalších úspor a nakypření vrchní vrstvy půdy po zimě pro lepší vsakování vláhy. Domnívá se, že úbytek účinných látek přípravků na ochranu rostlin je šílený a netuší, jak se tato situace bude do budoucna řešit. S biologickými přípravky prozatím dobré zkušenosti v polní podmínkách nemá. „Nemyslím si, že hnojiva a přípravky na ochranu rostlin zemědělci aplikují bezmyšlenkovitě, a to i z důvodu, že jsou drahé,“ říká na závěr Jiří Toman.*
