Organizátorům polních dnů Sója v Bezuchově počasí opravdu nepřeje. Každý z dosavadních tří ročníků provázely deštíky různé intenzity. Návštěvníci si tak kromě bohatých poznatků odnesli na každé botě půlkilový půdní vzorek z pokusného stanoviště.
Přestože tržní realizace sóji ke krmným účelům mnoho zemědělců nepotěší, jde o vhodnou alternativní plodinu do osevních sledů. Lepší ekonomický výsledek slibuje odbyt v potravinářském průmyslu, produkce osiv nebo využití ve vlastní živočišné výrobě. Ale to ještě není vše. Sója patří mezi leguminózy a výrazně zlepšuje stav půdy pro následné plodiny. Zkušenosti pěstitelů hovoří o zřetelném nárůstu hektarového výnosu, který v případě obilovin dosahuje až jedné tuny.
Výnosově nejsme na špici, ale ani v suterénu
Pravlastí sóji je Čína, která však v dnešní době zajišťuje pouze osm procent celosvětové produkce. Leaderem jsou dlouhodobě Spojené státy americké. Ty produkují téměř čtyřicet procent celkové nabídky této luštěniny. Podle údajů Českého statistického úřadu se v České republice letos zaselo 9641 hektarů sóji. Ing. Přemysl Štranc z Katedry rostlinné výroby ČZU v Praze si myslí, že toto číslo je ve skutečnosti vyšší. Každopádně za posledních osm let jsme svědky nepřetržitého růstu osevních ploch.
Nejvyšších výnosů dosahují pěstitelé v Argentině – 2,63 tun z hektaru. Přemysl Štranc vyčíslil český pětiletý průměr na 1,67 tun. Zároveň však připomenul uplynulý příznivý rok, kdy mnozí dobří pěstitelé sklízeli běžně tři tuny z hektaru.
Komplexní hodnocení odrůd
Pořadatelé neorganizují polní dny Sója pouze na Přerovsku (pozemky Bezuchovské, a. s.), ale také na Hradecku (Agropodnik Humburky, a. s.) a na Kladensku (pozemky Ing. Josefa Sochora, Studeněves). Prozatímní výsledky pokusů, které Přemysl Štranc uvedl, reprezentují průměr tří stanovišť.
V hodnocení hustoty porostu se nejlépe osvědčila Rita, naopak se nevedlo odrůdě OAC Erin. Slabý výsledek si však Ing. Štranc vysvětluje popálením porostu herbicidní kombinací Guardian + Afalon na stanovišti Humburky, které srazilo výsledky z dalších dvou pokusných ploch.
V čem OAC Erin jednoznačně zvítězil byla vzdálenost konce nejníže nasazeného lusku od povrchu půdy. Ta ve výsledku činila 8,5 centimetru. Na opačném konci se umístila odrůda Korada s 3,1 centimetry, což podle Ing. Štrance hraničí se skliditelností. Výhodou Korady je nízká výška porostu, která je méně náchylná k poléhání.
Odrůda OAC Erin sklidila další primát. Týkal se větvení porostu a dosáhl 4,1 větví na rostlinu. Na opačném konci zkoušených odrůd se umístily rané Color a Merlin, které mají velkou část lusků na hlavním stonku. S tím souvisí počet lusků na větvích, kde OAC Erin s přehledem zvítězil. Mezi velmi dobré odrůdy dále Přemysl Štranc řadí Merlin a London. Závěrem svého hodnocení se Ing. Štranc vrátil k české odrůdě Rita. Přestože je starší, neprošlechtěná a tudíž levná poskytuje podle něj uspokojivé výnosy.
Zkrmování v extrudované formě
Sojové boby patří mezi významný zdroj rostlinných bílkovin. Surové semeno však obsahuje antinutriční látky, které negativně působí na hospodářská zvířata. Pro chovatele se nabízí celá řada způsobů tepelných úprav. Ing. Vilém Mervart z akciové společnosti Farmet, Česká Skalice, upřednostňuje extruzi. Kromě snížení obsahu antinutričních látek podle něj tento způsob přípravy krmiv vylučuje výskyt nežádoucích mikroorganizmů. Dále zvyšuje stravitelnost jednotlivých složek krmiva a prodlužuje jeho skladovatelnost.
Vilém Mervart uvedl dva základní způsoby extruze – suchou a mokrou. V prvním případě se doporučuje zpracovávat hmotu s minimálně 15procentním obsahem oleje. Na zpracovávaný materiál – může jím být sója nebo řepkové výlisky působí teplo a tlak. Druhý způsob dovoluje upravit také merkantil, který obsahuje velmi málo tuku nebo jej neobsahuje vůbec. V běžné praxi jde především o kukuřici, pšenici, ječmen a luštěniny.
Na mokré extruzi Vilém Mervart ocenil zejména výrazně kvalitnější výstup, který v porovnání se suchou cestou nestojí o mnoho více. Tento způsob zpracování doporučil také pro sóju, protože snižuje obsah lektinů. To jsou toxické bílkoviny, které mají schopnost shlukovat červené krvinky.
Ing. Mervart uvedl také praktické obtíže, které se mohou vyskytnout při zpracování podtržené sóji. „Dostal se mi do rukou podle rozboru výborný merkantil – 18 procent tuku, 11 procent vlhkost,“ popisoval Vilém Mervart. „Bohužel však semena nešla drtit, pérovala, prostě jak já říkám, byla to gumová sója. V této situaci vidí Ing. Mervart jediné východisko a to přestavět výrobní linku. Při hodnocení kvality výstupu by vůbec neměřil extrudované kousky, to jsou podle něj zbytečné starosti. „Rozhodující je obsah antinutričních látek a sleduje se aktivita enzymu ureázy, ta Vám řekne vše.“
Závěrem svého vystoupení se Vilém Mervart zaměřil na ekonomický rozdíl extrahování a extruze. „ Význam extruze se zbytečně podceňuje, přestože v porovnání s prostou extrakcí zanechává v krmivu daleko lepší strukturu bílkovin.“ Takový přínos pro krmné dávky hospodářských zvířat však podle jeho slov nikdo nezohledňuje.
Loni porosty vypadaly lépe
Odrůdový pokus na pozemcích akciové společnosti Bezuchovská zahrnoval sedm odrůd sóji seřazených podle ranosti (Merlin, Lambton, Color, London, Korada, OAC Erin a Rita) a lupiny – bílou Amiga a modrou Boregine. Pesticidní pokus sledoval retardaci ošetřeného porostu a uskutečnil se na odrůdě Merlin.
Pokusné parcely má na starosti místní agronom, který seznámil přítomné s podmínkami při založení porostů a průběhem vegetace. „Setí pokusných parcel proběhlo 21. a 22. dubna. Potom nastalo chladné období a půda byla značně zamokřená. V květnu se prudce oteplilo a porosty trpěly suchem. Pro sóju nic příhodného,“ shrnul. „Zatímco loni měla sója dvanáct pater, letos je to osm až devět, výjimečně najdeme desetipatrovou rostlinku,“ doložil důsledky nepříznivého počasí. Letošní porosty se od těch minulých liší ještě jednou zvláštností. Přes provedené preemergentní ošetření a přes zásadité pH pozemku (7,1) se na pokusném honu objevila přeslička rolní. V Bezuchově totiž ještě nenašli herbicid, který by ji ze sóji a z lupiny vytáhl. Letošní nepříznivé počasí však má oproti loňsku jednu výhodu – rozdíly v délce vegetační doby jednotlivých odrůd jsou znát. Zatímco rané odrůdy zřejmě dozrají bez podpůrného zásahu, pozdní porosty budou muset v Bezuchově desikovat.
