Ke konferenci o regenerativním zemědělství Živá krajina, která se před časem uskutečnila na Zemědělské univerzitě v Praze, se on-line připojil i mezinárodně uznávaný agronom, agroekolog, konzultant a autor několika knih o regenerativním zemědělství Dale Strickler. Tento odborník s více než třicetiletou praxí žije v americkém Kansasu, kde provozuje vlastní farmu, takže má s regenerativním zemědělstvím vlastní zkušenosti.
Ve svém vystoupení se Dale Strickler zaměřil na přechod k regenerativnímu zemědělství a na příklady i návody pro úspěšnou změnu hospodaření.
Pojďte s námi do toho
Regenerativní zemědělství přispívá k růstu rostlin tím, že zlepšuje dostupnost vody a minerálních živin, snižuje množství plevelů, výskyt hmyzích škůdců a zlepšuje obsah kyslíku v půdě. Rostliny pak mohou zapustit kořeny do větší hloubky, kde se nachází i více vody.
„Je nutné si uvědomit, že regenerativní postupy vyžadují čas,“ říká závěrem Dale Strickler. „Nejdůležitějším krokem při zahájení přechodu na regenerativní zemědělství je zvýšit množství zbytků rostlin na povrchu půdy. Pak je třeba vhodný secí stroj pro bezorebné setí s ostrými kotouči, které zbytky rostlin nařežou a zapraví do půdy. A zároveň přesně uloží osivo. Často nevidíte v prvním roce výsledky, dosažení určitého pokroku trvá delší dobu, protože většina efektů přichází až s nárůstem organické hmoty a uhlíku v půdě. Můžu vám ale potvrdit, že pěstování meziplodin zaručuje lepší vsakování vody a její menší odpařování. Setkávám se s názorem, že ne vždy vyžadují zemědělci na poli větší vlhkost, obávají se blátivých podmínek při setí či při sklizni. Dlouhodobě regenerativním způsobem obhospodařované půdy mají ale více organické hmoty, a proto odolávají zhutnění. Můžete jezdit na poli, i když je mokré, můžete sít, i když je mokré, a můžete sklízet, i když je mokré. Přitom nepoškozujete pozemek jako na obdělávané půdě, neboť půda je pevná, nikoliv zhutněná. Pokud věříte uvedeným přírodním principům, pojďte do toho s námi.“*
Celý článek naleznete v Zemědělci č. 9.
