Skladištní členovci, tj. hmyz a roztoči, jsou častí obyvatelé nebo náhodní kontaminátoři potravin. Takto vzniklé kontaminace potravin mají přímý, ale i nepřímý vliv na lidské zdraví. Příkladem přímého vlivu jsou fragmenty těl členovců, ale i produkty jejich metabolismu spojované s alergenními proteiny nebo karcinogenními látkami.
Tématem se v krátkém článku v Úrodě č. 10/2018 zabývá spolu s dalšími autory doc. Mgr. Jan Hubert, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Uvádí, že příkladem nepřímého vlivu je přítomnost a metabolická aktivita členovců, která mění podmínky ve skladovaných potravinách, které jsou vhodné pro rozvoj hub produkujících mykotoxin. Členovci se mohou aktivně či pasivně podílet na šíření mikroorganismů v potravinách. Střeva těchto členovců jsou obývána řadou bakterií, z nichž některé jsou nebezpečné pro člověka vzhledem k patogenitě. Jiné bakterie jsou rezervoárem genů antibiotické rezistence. Některé druhy skladištních brouků jsou mezihostitelé tasemnic, jejichž hostitelem je také člověk. Ani biologický boj se skladištními škůdci není bez rizik. Bodnutí člověka parazitickou vosičkou, nebo náhodné poštípání člověka užitečnými dravými roztoči, jsou potencionálně nebezpečné. Ačkoli existuje povědomí odborné veřejnosti o zdravotních rizikách spojených s kontaminací potravin členovci, výzkum je v této oblasti málo podporován.*
