Obdělávat půdu bez orby bylo ještě před pár lety téměř nepředstavitelné. Dnes však minimalizační technologii využívá řada zemědělských podniků. Je nepochybné, že u geneticky modifikovaných plodin bude vývoj podobný a jejich pěstování se v praxi brzy rozšíří. Jaké má minimalizační technologie výhody a co lze očekávat od geneticky modifikovaných rostlin se mimo jiné dozvěděli návštěvníci polního dne v Branišovicích, který 8. června uspořádala společnost Monsanto.
Polní den v democentru v Branišovicích upořádala společnost Monsanto ČR, s. r. o., již po několikáté a i letos se tato akce těšila hojné účasti. Podle organizátorů shlédlo letos zdejší pokusná pole asi sedm set zemědělců. Nechyběli zde ani představitelé ministerstva zemědělství, zemědělských organizací či výzkumných pracovišť.
Orat či neorat?
Na tuto již tradiční otázku odpověděl v Branišovicích technologický pokus, ve kterém byly i tentokrát pěstovány ozimá pšenice, jarní ječmen, kukuřice a sója. Půda pro všechny tyto plodiny byla připravena jak tradiční technologií s orbou hlubší než 20 cm, tak minimalizační technologií, kterou představuje podmítka do 10 cm hloubky, tak i bezorebnou, tzv. no till, technologií. Zhodnotit, při které technologii letos vypadají porosty nejslibněji, bylo na každém z návštěvníků. Konkrétní výnosové zhodnocení výsledků minulých let nabídli organizátoři. V letech 2001, 2002 a 2003 byly u pšenice i ječmene vždy dosaženy nejvyšší výnosy při bezorebném zpracování půdy. Vloni dala ozimé pšenice odrůdy Clever při orbě výnos 4,64 t/ha, při podmítce stejně jako při bezorebném zpracování 4,75 t/ha. Výnos jarního ječmene Prestige byl při orbě 3,58 t/ha, při podmítce 3,43 t/ha a při bezorebném zpracování 4,51 t/ha. Extrémní povětrnostní průběh počasí jistě není nutné připomínat. A ani v Branišovicích tomu nebylo jinak, vždyť výnosy roku 2002 jsou o poznání vyšší. Tehdy průměrný výnos pšenic Niagara a Clever činil při „bezorebce“ 6,77 t/ha oproti 6,54 t/ha při podmítce a 6,32 t/ha při orbě. Jarní ječmen Prestige dal v nezpracované půdě výnos 5,12 t/ha, v podmítnuté 4,64 t/ha, ve zorané 4,94 t/ha.
Herbicidní ochrana se známými přípravky
Jak v technologickém pokusu, tak v odrůdových i ostatních demonstračních pokusech byly použity chemické přípravky společnosti Monsanto. Roundup Rapid byl aplikován v technologickém pokusu v systémech redukovaného a bezorebného zpracování půdy i při ošetřené manipulačních a transportních ploch či příkopů. Účinnost Roundupu Forte, jež je charakteristický razantním desikačním účinkem, bylo možné zhodnotit při likvidaci simulovaného výdrolu řepky.
Dalším herbicidem prezentovaným na polním dnu byl Monitor. Kromě použití v pšenici v technologickém pokusu na likvidaci sveřepu byl tomuto postemergentnímu přípravku hubícímu např. chundelku metlici, pýr, sveřep a dvouděložné plevele věnován speciální stacionární pokus. Zde byly k vidění porosty pšenice ošetřené v různých termínech různými dávkami tohoto přípravku.
Preemergentní herbicid Lasso MTX byl použit při ošetření sóji. V praxi se běžně používá při ošetřování řepky. Kukuřice byla preemergentně ošetřena herbicidem Guardian Safe Max.
Přehlídka odrůd
Kromě odrůdy ozimé pšenice Clever, jarního ječmene Prestige, sóji Quito či kukuřice prozatím označované DK 391, jež byly zasety v technologickém pokusu, byla k vidění ve stacionárních pokusech další široká plata odrůd několika plodin. Přestavili se i odrůdy spolupracujících firem a tak na polním nechyběli např. ani brambory.
Vraťme se však k sortimentu produktů společnosti Monsanto. Ve velmi rozsáhlých pokusech se staršími i novými odrůdami teprve přihlašovanými do zkoušek na sebe upozornila novinka letošního roku – odrůda Caphorn. Jde o „áčkovou“, krátkostébelnou pšenici vhodnou pro intenzívní pěstování. Podle šlechtitelů má vynikající odolnost ke rzem, padlí, je středně odolná vyzimování a doporučuje se u ní časné setí.
V pokusu s jarním ječmene byl kromě známých odrůd Prestige a Scarlett, zkoušeného Classu také loni povolený Biaton, u něhož byla zdůrazněna výborná kvalita. Hodí se do kukuřičné a teplejší řepařské oblasti.
K největším zajímavostem branišovického polního dne jistě patří zastoupení geneticky modifikované kukuřice – tentokrát šlo o odrůdu s označením TXP138-F, odolnou vůči zavíječi kukuřičnému. Zástupci firmy věří, že tento hybrid, jež je prvním rokem ve státních zkouškách, by se od roku 2007 mohl již běžně komerčně pěstovat. Ač mezi ním a dalšími hybridy nebyly v době konání polního dne patrné výrazné rozdíly, je jasné, že se projeví po náletu škůdce. I loni, kdy byl jeho výskyt v Branišovicích poměrně nízký (asi 0,3 larvy na rostlinu) dal stejný hybrid bez technologie YieldGard výnos zrna nižší o 1,19 t/ha.
