V roce 2006 sklízeli čeští pěstitelé mák z plochy kolem 58 tisíc hektarů. Přes loňské podprůměrné výnosy se podle sdružení Český mák vyplatí tuto plodinu pěstovat i letos. Problémy ale mohou být s makovinou.
Desítky agronomů přijely do Stehelčevsi u Kladna, aby si vyslechly, jaké perspektivy má pěstování máku v letošním roce. V rámci odborného semináře Mák v roce 2007 vystoupili odborníci ze sdružení Český mák, Český mák, s. r. o., Praha, a České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).
Jak na semináři zaznělo, vše nasvědčuje tomu, že Česká republika postupně ovládá světový trh se semeny máku. Do konce roku 2006 bylo z tuzemska vyvezeno kolem 18 500 tun makových semen, během ledna dalších tisíc tun.
„V loňském roce pěstovalo mák v České republice přes tisíc zemědělců, z nichž již více než dvě stovky vstoupily do sdružení Český mák,“ uvedl Ing. Zdeněk Kosek, CSc., výkonný ředitel sdružení Český mák a jednatel společnosti Český mák, s. r. o.
Dalšímu rozšíření pěstování máku v naší republice podle něj nahrává hned několik faktorů.
Jsme makovou velmocí
Předností českých pěstitelů je schopnost dodávat maková semena či makovinu ve velkém a s garantovanou jakostí. „Čeští pěstitelé máku mají dostatek zkušeností, které jsou dále podporovány výzkumem a novými registracemi pesticidů a výkonných odrůd máku,“ zdůraznil prof. Ing. Jan Vašák, CSc., předseda představenstva sdružení Český mák.
„Mák lze úspěšně pěstovat ve všech výrobních oblastech ČR. Proti pěstování ozimé pšenice získá pěstitel při výnosu jedné tuny semen máku z jednoho hektaru až dvojnásobnou tržbu,“ dodal.
Vloni se u nás mák pěstoval na 57 785 ha s průměrným výnosem 0,55 t/ha. Celkem se tak u nás vyprodukovalo skoro 32 tisíc tun máku. Spotřeba makových semen na obyvatele v tuzemsku přitom činí zhruba 0,4 kilogramu na osobu za rok, takže se otevírá široká cesta pro jejich export.
Výkupní cena máku v pěstitelské sezóně 2006/2007 koresponduje s relativním nedostatkem semen z loňské sklizně s ohledem na exportní poptávku. Hlavními příčinami nižších výnosů jsou podle Ing. Koska pozdní setí po agrotechnickém termínu v důsledku extrémně dlouhé zimy a zasychání porostů během červnových a červencových tropických veder.
Počátkem února se cena máku vyšplhala až na 47 korun za kilogram vyčištěných semen první jakosti. „Tato cena je podle mého názoru již velmi riskantní, protože vybízí pěstitele jiných zemí světa, například Maďarska, Ukrajiny, Francie, Rakouska či Afghánistánu, aby zahájili plošné pěstování máku pro potravinářské využití. Rovněž Turecko a Tasmánie, naši dřívější největší konkurenti, mohou obnovit rozsáhlé pěstební plochy máku,“ varoval před přílišným nadsazením ceny prof. Vašák. „Mák je navíc nahraditelný jinou surovinou, třeba sezamovým semínkem na posyp pečiva.“
Jak je to s makovinou
Výhradním odběratelem české makoviny je v současnosti slovenský farmaceutický průmysl. Akciová společnost Zentiva si pro letošní rok stanovila pro výkup makoviny hranici minimálně 0,5 % morfinu, zatímco loni jen 0,25 %. V tuzemsku se však doposud pěstují skoro výhradně potravinářské typy máku, které půlprocentní úrovně morfinu nedosahují.
„Pěstujeme téměř výlučně slovenské odrůdy máku, jako Major, Maraton, Opal a Malsar, které mají standardní obsahy morfinu kolem 0,3 až 0,6 % a téměř nemléčí. Jsou tedy značně bezpečné z pohledu možného zneužití latexového mléka – opia. Jejich mimořádnou výhodou je, že jsou dost odolné vůči poškození herbicidy,“ upozornil prof. Vašák.
Pro zvýšení obsahu morfinu je podle něj nutné snížit podíl stonků při sklizni. Sdružení Český mák proto podporuje sklizeň máku s urovnávacím adaptérem na liště a podílí se i na šlechtění nových odrůd máku. Pěstování vysokomorfinových průmyslových odrůd máku s až tříprocentním obsahem morfinu v České republice však z důvodu možného zneužití nedoporučuje.
Vyšší výnosy jsou možné
Vysoké výnosy semen a kvalitní makoviny jsou cílem všech pěstitelů máku. Podle Ing. Pavla Cihláře, Ph.D., z ČZU, je základem úspěšného pěstování máku zdravé osivo. To je totiž původcem většiny chorob máku. Základem vysokého výnosu semen je proto moření a kalibrace osiva, popřípadě i výběr semen.
Limitujícím faktorem pro růst máku jsou plevele. Ty by měl pěstitel likvidovat, pokud je to možné preemergentně, aby nepoškodil mladé rostlinky máku. Využít může například herbicidy Callisto 480 SC, Toluron či Tolurex 50 SC.
Zvláště v letošním roce by měl pěstitel včas aplikovat vhodný insekticid proti krytonosci kořenovému. „Doporučuji udělat si několik signálních bodů (rozhodit na kraji pole hrst osiva) a při náletu brouka či nálezu perforovaných listů plošně aplikovat insekticidy,“ uvedl Ing. Cihlář. V roce 2006 byly do máku registrovány insekticidní přípravky Nurelle D a Talstar 10EC.
Neméně podstatným bodem při pěstování máku je výživa. Pro zisk jedné tuny semen z hektaru je potřeba stokilogramová dávka dusíku. „Pěstitel by měl hnojit 90 až 120 kg N/ha (močovinou, LAV nebo DASA) ve dvou dávkách a následně ještě ve fázi šesti listů rostliny. Podle potřeby se přihnojuje i dalšími mikroprvky (B, Zn, Ca, P). Rovněž fungicidní ochrana by měla být nedílnou součástí pěstební technologie máku,“ doporučil Ing. Cihlář.
K regulaci dozrávání lze od loňského roku využít přípravek Basta 15. Při sklizni je nejvýhodnější sklidit semeno společně s makovinou, nejlépe se sklizňovým adaptérem. Mezi nejvýnosnější odrůdy máku patří modrosemenné odrůdy Gerlach a Opál.
