Řepce olejce se u nás v předešlé pěstitelské sezóně nedařilo tak dobře jako v jiných úspěšnějších ročnících. Nejen, že se snížila plocha, ale také výnosy zůstaly za očekáváním. Dosažená produkce mírně nad miliónem tun patří k nejhorším za poslední roky. Průměrný hektarový výnos řepky v České republice v loňském roce činil jen 3,05 t/ha. Sklizňová plocha dosáhla 342,3 tisíc hektarů, což znamená nejnižší výměru za minulých čtrnáct let.
Informace z oblasti pěstování řepky zazněly na videokonferenci uspořádané Svazem pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO). Pěstitelé se mimo jiné dozvěděli, jak by měli o své porosty pečovat po celou vegetaci, aby dosáhli maximálních výnosů.
Průměrný výnos řepky v ČR v roce 2021 dosáhl 3,05 t/ha. Pěstitelé SPZO jako každoročně dopadli lépe, z plochy 149,1 tisíc hektarů v průměru sklidili 3,23 t/ha. Nečlenové hospodařící na výměře 193,2 tisíc docílili pouze 2,90 t/ha. Na nižších výnosech se podílela i nízká hmotnost tisíce semen, která v průměru dosáhla jen 4,05 g.
Dosažené výsledky se lišily podle oblastí pěstování. Na výnosech řepky se značnou měrou odrazil průběh povětrnostních podmínek v jednotlivých regionech. Nejvíce řepka v předešlé sezóně prospívala na severní Moravě a na Českomoravské vysočině. Nejhorší výsledky zaznamenali pěstitelé v severozápadních Čechách.
Vývoj porostů řepky v současné sezóně v ČR popsal Ing. Roman Hrdina ze SPZO. Podle jeho sdělení stejně jako v předešlém roce vyvstávaly problémy při zakládání porostů. Kvůli nepříznivému počasí s častými dešti se opožďovaly žně, a tím i sklizeň předplodin a setí řepky.
Zhruba jen deset dní v srpnu skoro nepršelo a pěstitelé museli stihnout řepku sklidit a zasít novou. Jen přibližně sedmdesát procent ploch se podařilo oset v agrotechnické lhůtě. Třicet procent porostů pěstitelé zakládali opožděně až v září, což se dosud nikdy nestalo.
Do poloviny srpna se podařilo zasít jen deset procent výměry řepky. Selo se do kvalitně připravené půdy s dobrou drobtovitou strukturou. Během vzcházení nenastaly výrazné potíže se škůdci. Místy porosty přerostly a byla potřeba regulace, někde i dvojí. Po deštivém létě následoval suchý podzim, což ovlivnilo stav porostů řepky.
Při setí řepky mezi 15. a 23. srpnem už panovaly horší podmínky, pěstitelé zakládali porosty do hůře zpracované půdy s hroudami. Kvůli nedostatku času na přípravu pozemku se často využívalo bezorebné setí. Na polích zůstávalo množství posklizňových zbytků a vzešlo hodně obilního výdrolu předplodin, na který naštěstí dobře zabíraly graminicidní postřiky.
