Více než polovinu výměry orné půdy České republiky ohrožuje erozní činnost. Aby se stávající situace nezhoršovala, měli by pěstitelé na svých polích využívat účinné protierozní technologie. Půdoochranné postupy představují nutnost při obdělávání erozně ohrožených pozemků.
Nejen o možnostech protierozních opatření se mohli dozvědět posluchači konference zaměřené na zhodnocení agrotechnických postupů a udržitelnost systémů hospodaření, kterou uspořádal Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV).
Na semináři přednášející mimo jiné řešili půdoochranné postupy při pěstování kukuřice, cukrovky a zeleniny. Posluchači se seznámili s agrotechnickými postupy šetrnými k životnímu prostředí a zlepšujícími hospodaření s vodou, uhlíkem a živinami v půdě. Pěstitelské technologie by měly napomáhat co největšímu zadržování vody v půdě a omezovat erozní činnost.
Přínosy nových technologií
Přínosy a rizika nových půdoochranných technologií zhodnotil doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. V úvodu připomněl, že se protierozní technologie většinou spojují s redukovaným zpracováním půdy a jsou postaveny na tvorbě živého a mrtvého mulče.
Zásadním způsobem mění dynamiku vývoje a druhové složení plevelů, přičemž se podporují vytrvalé druhy. Dochází k omezení používání preemergentních herbicidů a nárůstu postemergentních včetně neselektivních.
Nové technologie vedou ke změně strategie regulace výdrolu hlavní plodiny, přispívají k omezení zhutnění půd a jsou spojeny s omezenými vstupy minerálních o organických hnojiv. Počátek technologie začíná sklizní předplodiny.
Výhody i možná rizika
Využitím nových technologií lze očekávat snížení potřeby pohonných hmot, ale to je diskutabilní. Omezí se používání hnojiv, sníží se emise CO2 z půdy a stabilizují se půdní agregáty. Na druhé straně ale může dojít k poklesu výnosů nebo jejich výraznějšímu kolísání, nemusí klesnout spotřeba pesticidů a lze předpokládat omezení struktury plodin.
V případě úzkořádkových plodin lze uplatnit technologie setí do nezpracované půdy. Zakládat porosty lze do samotného strniště nebo s vysetou meziplodinou, případně do živého mulče po předchozím zpracování půdy. Lze uplatnit i systémy setí za výsevní radličkou.
Zásadní otázku představuje možnost přihnojení. Hnojivo se většinou ukládá do seťové rýhy. Vyvstávají různé možnosti setí hlavní a pomocné plodiny. Nejasnosti panují ohledně termínu setí z důvodu vývoje plevelů a rostlin.
Možnosti pro řepku
Doc. Brant uvedl řadu praktických příkladů. Jednu z ověřovaných možností představuje setí řepky do strniště pšenice. Ověřoval se i výsev máku do umrtvené meziplodiny. V případě setí do živého mulče se testovala průchodnost secího stroje. Dobrou službu může udělat výsev letní meziplodiny. Do strniště po řepce v jednom podniku přímo zaseli pohanku. Pšenici lze vysévat do zpracované půdy s přisetou pomocnou plodinou, například peluškou.
