Druhým hospodářským typem lnu je len olejný, jehož hlavním produktem je semeno zpracovávané v potravinářství, krmivářství a medicíně. Semeno je také možno zpracovat lisováním s následnou extrakcí, přičemž výsledným produktem je vysychavý lněný olej, použitelný při výrobě fermeže, laků a pomalu schnoucích barev. Stejně jako semeno je i olej využitelný v potravinářství a medicíně.
V současné době se olej získává ze lnu lisováním za tepla nebo za studena, s tím rozdílem, že u s lisování za studena zůstává ve šrotech ještě v průměru 14 % oleje. Tyto šroty jsou pak nadále využitelné v krmných směsích s velmi kladnými dietetickými účinky. K tomu je vhodné dodat, že v České republice se již několik let nezpracovává lněné semeno pro výrobu oleje z důvodu nedostatku produkce suroviny a hotový produkt - lněný olej - importuje. Tento stav se může změnit vlivem společnosti LUKANA, a.s. Olomouc, závod Mydlovary, která je za určitých okolností ochotna zahájit výrobu lněného oleje.
Výzkumy posledních let prokázaly také možnost využití druhotného produktu – stonku olejného lnu, podle způsobu sklizně charakterizovaného jako „drcená lněná sláma“ podobná svým charakterem hačkům z přadného lnu nebo pouze „neuspořádaný nedrcený stonek“ po přímé sklizni staršími typy sklízečů. Drcená lněná sláma po tírenských úpravách jako koudel nižší jakosti může sloužit k uspokojení potřeb v rámci výroby obalových tkanin, plachet, motouzů, pytlů geotextilií a v neposlední řadě také pro výrobu papíru resp. jemného cigaretového papíru. Neuspořádaný stonek může být produktem pro výrobu desek a nakonec i výrobu briket nebo paket pro energetické využití za účelem výroby tepla nebo i možnost náhrady plastů směsí krátkého vlákna s pazdeřím do výplní karosérií aut, v leteckém průmyslu a k lisování sadbových kelímků.
Zastoupení olejného lnu v systémech zemědělské výroby je velice variabilní a především závislé od farmářské ceny vyrobeného produktu. Po výrazném zvýšení ploch olejného lnu na 2251 ha v roce 1999 a při vyšších hektarových výnosech vznikl určitý problém s odbytem produkce (tabulka 3).
Následkem bylo snížení farmářské ceny až na 7 000 Kč.t-1, to ovšem nedokázalo pokrýt náklady vložené na výrobu semene i přes jeho relativně vysoké výnosy. V současné době se cena lněného semene pro technické využití pohybuje v rozmezí 8 – 9 tis. Kč.t-1, což stěží stačí na pokrytí nákladů spojených s výrobou (vliv nižších výnosů). Asi 30 % produkce tedy výrobci v roce 1999 neprodali buď z důvodu absence odbytu, nebo záměrně, právě pro velmi nízkou cenu (tab. 4) a vyrobenou produkci převedli do zásob roku 2000.
Ani přes výše uvedené nezdary s odbytem a cenou nedošlo v roce 2000 ke snížení osetých ploch. Bylo oseto přibližně 2 400 ha, z důvodu extrémně nepříznivých klimatických podmínek (sucho, chyby v agrotechnice). Prvotní chybou bylo nevyužití certifikovaného osiva a to i přes jeho dostatek.
Důsledkem snížených hektarových výnosů, předběžně vyčíslených na 1,35 t.ha-1, vyvstává v současné době problém s nedostatkem produkce kvalitního semene využitelného pro potravinářství.
V následujícím vegetačním roce je nezbytné věnovat větší pozornost jednotlivým agrotechnickým opatřením, aby bylo možno omezit i případný nepříznivý vliv klimatických podmínek a mít tak možnost zvýšit hektarové výnosy. Jedním z předpokladů bude samozřejmě použití certifikovaného osiva odrůd registrovaných v ČR. V současnosti je odrůdová skladba olejného lnu zastoupena pouze zahraničními odrůdami z Francie a Holandska. Tuzemské odrůdy nejsou prozatím k dispozici. Ke stávajícímu datu je ve firmě Agritec, s.r.o. rozpracováno několik nadějných materiálů, z nichž první bude již v letošním roce přihlášen do státních odrůdových zkoušek.
Společnou charakteristikou registrovaných odrůd olejného lnu je střední vegetační doba, nadprůměrný výnos semene a vhodnost pro obdobné podmínky pěstování.
Tabulky 5 a 6 ukazují zastoupení povolených odrůd olejného lnu a jejich semenářské plochy České republiky v období posledních pěti let.
Zvyšování ploch olejného lnu je podle našeho hlediska odvislé především od potřeb zpracovatelského průmyslu, zájmu spotřebitelů zájmu a také lepšími cenami exportu. Předpokládáme mírné navýšení ploch zhruba na 3 000 ha a to především i proto, že olejný len je plodinou s možností pěstování na půdách uváděných do klidu při využití dotací z programu kompenzační platby, jež byly pro tuto plodinu vyhlášeny. Tím patrně dojde k pozitivní změně v ekonomice výroby a stabilizaci zájmu pěstitelů o tuto plodinu.
Ing. Marie Bjelková
Agritec,
výzkum, šlechtění a služby, s.r.o.,
Šumperk
