K nejdůležitějším chorobám ovsa patří padlí ovsa, rzivost ovsa a komplex listových skvrnitostí. V posledních letech se ale na některých místech ČR vyskytla také prašná snětivost ovsa. Původce choroby, prašná sněť ovesná Ustilago avenae (Pers.) Rostr., způsobuje destrukci napadených lat ovsa. Masa spor je pevná jen zpočátku, později je prašná a snadno se uvolňuje z ložisek.
Prašná snětivost ovsa snižuje výnos a představuje riziko pro množitelské porosty. V Příloze č. 1 k vyhlášce č. 129/2012 Sb. je v požadavcích na množitelské porosty povolena maximálně jedna napadená rostlina na 100 m2 porostu. Jak připomíná v článku zveřejněném v časopise Úroda RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, ochrana proti prašné snětivosti ovsa spočívá v používání certifikovaného osiva, moření osiva a pěstování odolných odrůd. Výhodou pěstování odolných odrůd jsou nízké náklady, šetrnost k životnímu prostředí a omezení zdravotních rizik, která mohou být spojena s ošetřením osiva chemickými přípravky. Cílem příspěvku bylo vyhodnotit úroveň odolnosti odrůd ovsa, které mohou sloužit jako zdroj rezistence pro šlechtění. Údaje o odolnosti odrůd ovsa mohou být také užitečné pro pěstitele. Polní pokusy zaměřené na odolnost odrůd ovsa probíhaly v letech 2017–2018 na pozemcích Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni.
Jak uvádí RNDr. Dumalasová, mezi testovanými odrůdami ovsa byly detekovány rozdíly v reakci k prašné sněti ovesné. Pět odrůd ovsa setého: Azur, Florian, Gregor, Oberon a Rozmar, mělo nízkou úroveň napadení v obou pokusných letech. Dvě odrůdy ovsa nahého, Patrik a Hynek, měly v pokusech nízké napadení prašnou snětí ovesnou. Tyto odrůdy lze doporučit k pěstování i jako možný zdroj rezistence pro šlechtění.*
Více informací přináší článek autorů RNDr. Veroniky Dumalasové, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, a Ing. Marie Chourové z firmy Selgen, a. s., Krukanice, v časopise Úroda (7/2019).
