Česká republika se plně hlásí k modelu evropského zemědělství, jehož prioritou jsou výrobní metody a postupy šetrné k životnímu prostředí, udržování krajiny a multifunkční rozvoj venkovského prostoru. Od zasedání Rady Evropy v červnu 1993 v Kodani, kde bylo přijato rozhodnutí o rozšíření Evropské unie o nové země, se naše republika připravuje na připojení k tomuto společenství. V roce 1998 byla zahájena intenzivní příprava na vstup do EU, s jehož realizací je možné počítat nejdříve v roce 2003, reálněji však v období kolem roku 2005.
Hlavní úkoly a priority v předvstupním období jsou stanoveny v „Koncepci resortní politiky MZe pro období před vstupem do EU“, kterou vláda ČR vzala na vědomí. V průběhu tohoto období bude nutné do právního řádu ČR zapracovat acqus communitaire a vytvořit předpoklady pro realizaci společné agrární politiky. Je to mimořádně náročný proces, protože mezi podmínkami ČR a EU existují stále značné rozdíly v oblasti institucionální, cenové, výkonnostní i strukturální.
V reformním období 1989 – 1998 došlo změnou odbytových možností, výrazným zhoršením pozice zemědělských podniků na trhu, nestabilní a rozpočtově velmi úspornou zemědělskou politikou a působením dalších faktorů k výraznému snížení produkce a rozměru našeho zemědělství asi o 30 %. Za jednu z hlavních příčin útlumu zemědělské výroby je možné považovat asymetrii cenového vývoje. Od roku 1990 vzrostly ceny vstupů do zemědělské výroby přibližně o 300 %, zatímco ceny zemědělských prvovýrobců vzrostly v průměru pouze o 50 %. Tyto cenové rozdíly vedly nejen k poklesu objemu zemědělské produkce (asi o jednu čtvrtinu, v chovu skotu o polovinu), ale i k výrazně omezeným investicím do výroby, což ve svém důsledku snižuje konkurenceschopnost většiny zemědělských výrobků a při liberalizaci zahraničního obchodu omezuje odbytové možnosti.
Koncepce zemědělské politiky problém nadprodukce a s ní spojený i nepříznivý cenový vývoj zemědělských produktů pro výrobu potravin jednoznačně pojmenovává. Pokud budeme vyrábět pouze pro tuzemskou spotřebu a vývoz neomezovaný mezinárodními dohodami, máme při naší intenzitě výroby navíc 200 tisíc ha orné půdy a prakticky dvojnásobek půdy zemědělské. Pokud dosáhneme intenzity zemědělské výroby porovnatelné se zeměmi EU, půjde o přebytek asi 600 tisíc ha orné půdy a ve stejné relaci půdy zemědělské.
A zde se otevírá prostor pro rychlejší rozšíření využití běžně pěstovaných plodin, jako jsou obilniny, brambory a cukrovka pro výrobu lihu a řepky olejné pro výrobu methylesteru řepkového oleje, a také pro rozšíření pěstitelských ploch dalších rostlin pro nepotravinářské využití, a to jak tradičních (přadný len, kořeninové, aromatické a léčivé rostliny), tak netradičních (například energetické dřeviny a byliny).
Přadný len
Přadný len je plodina, jejíž pěstování má v Čechách dlouholetou tradici. Do roku 1989 byl pěstován asi na 23 tisících ha, především v podhorských a horských oblastech. Koncem devadesátých let prožívalo u nás lnářství kritické roky. V roce 1997 byl přadný len na historicky nejnižší výměře (asi 2 tisíce ha). Za situace, kdy bylo v zemích EU pěstování lnu podporováno částkou asi 820 ECU na 1 ha, nemohli být naši pěstitelé lnu konkurenceschopní.
Protože hrozilo vážné nebezpečí, že se přadný len v ČR přestane úplně pěstovat, a tím dojde ke stagnaci celého odvětví s vážnými dopady v navazujícím textilním průmyslu, zahraničním obchodě a následně i v sociální sféře (lnářský i textilní průmysl jsou především situovány v marginálních oblastech), vyhlásilo Ministerstvo zemědělství v roce 1997 program na podporu nepotravinářského využití půdního fondu – pěstování přadného lnu ve formě přímé finanční nenávratné dotace. Tato podpora se neminula účinkem a plochy oseté přadným lnem se každoročně zvyšovaly. V roce 2000 přesáhly šest tisíc ha. Za čtyři roky trvání tohoto podpůrného programu bylo pěstitelům přadného lnu vyplaceno asi 80 miliónů.650 tisíc Kč.
V současné době je přadný len jednou z mála zemědělských komodit, která nemá problémy s odbytem. Z bilance výroby a potřeby vyplývá, že asi polovinu potřebného množství třeného vlákna k nám musíme dovážet, a to i v kvalitě, kterou jsme schopni u nás vypěstovat. K podpoře rychlého navýšení ploch nad 10 tisíc ha vede MZe (vedle zabránění stagnaci celého tradičního odvětví – českého lnářství) také předpoklad, že i po našem vstupu do EU, kde len je kvótovanou plodinou, budeme moci na této výměře len s dotací EU pěstovat vzhledem k dlouholeté tradici, zkušenostem pěstitelů i zpracovatelů lněných vláken a dobrému jménu našich lněných výrobků na světových trzích.
Obnovitelné zdroje energie
Také význam energie z obnovitelných zdrojů, především biomasy, a poptávka po ní stále vzrůstá. V současné době je biomasy využíváno především pro výrobu tepla, zdrojem jsou vedlejší nebo odpadní hmoty (sláma obilnin nebo řepky, dřevní štěpka apod.). S předpokládaným rozvojem nového perspektivního oboru fytoenergetiky bude nutné zajistit dostatek rostlinné hmoty z cíleně pěstovaných tzv. energetických rostlin.
Pěstování fytopaliv má význam nejen v efektivním využívání přebytečné orné půdy pro získání určitého podílu obnovitelné energie za současné redukce skleníkových plynů v důsledku využívání oxidu uhličitého pro fotosyntézu energetických rostlin, ale i pro údržbu krajiny v kulturním stavu, kdy pole budou obdělávána cíleně pěstovanými rostlinami, a pro vytváření nových pracovních příležitostí při pěstování, sklizni a zpracování energetických rostlin. V EU je podíl energie vyráběné z biomasy v průměru asi 3 %, ale například ve Švédsku již 18 % a v Rakousku 12,4 %. V ČR představuje energie získaná z fytomasy pouze 0,6 %. Vzhledem k tomu, že závazky EU týkající se snižování skleníkových plynů a náhrady 20 % fosilních paliv fytopalivy do roku 2025 budou i našimi budoucími závazky, je rozšíření využití orné půdy pro výrobu fytopaliv velice aktuální úkol.
Rostliny cíleně pěstované pro následné přímé spalování biomasy mohou být rychlerostoucí dřeviny nebo jednoleté (laskavec, konopí seté, tritikale, sléz přeslenitý), dvouleté (pupalka dvouletá, komonice bílá) nebo víceleté a vytrvalé byliny (mužák prorostlý, jestřabina východní, topinambur, psineček bílý, čičorka pestrá, oman pravý, šťovík krmný, sveřep bezbranný, sveřep samužníkovitý, lesknice rákosovitá). Zatím je to u nás méně známý a méně rozšířený způsob pěstování. Nejvíce zkušeností s pěstováním rychlerostoucích dřevin je soustředěno ve Výzkumném ústavu okrasných rostlin v Průhonicích, poznatky z ověřování pěstování a využívání energetických bylin mají a zájemcům o pěstování těchto rostlin poskytují členové Českého sdružení pro biomasu – CZ Biom.
Podpora státu
Podobně jako rozšíření ploch pěstování přadného lnu na potřebnou výměru, ani zavedení a rozšíření pěstování energetických rostlin se neobejde bez finanční podpory státu. Vzhledem k tomu, že podpůrné programy podle § 2 odst. 1 zák. č. 252/1997 Sb., o zemědělství, budou v roce 2001 podstatně omezeny, nepotravinářské využití zemědělské produkce, mimo jiné i pěstování lnu přadného a konopí setého pro textilní využití a pěstování bylin pro energetické využití, bude po schválení vládou podporováno podle Ministerstvem zemědělství ČR zpracovaného návrhu nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky pro poskytování finanční podpory za uvádění půdy do klidu a finanční kompenzační podpory za uvádění půdy do klidu a zásady pro prodej řepky olejné vypěstované na půdě uváděné do klidu.
Toto nařízení vlády bude jedním ze základních realizačních nástrojů nové dotační politiky resortu MZe pro rok 2001, která se přibližuje systému uplatňovanému v EU. Pravidla v návrhu nařízení vlády na podporu uvádění půdy do klidu nejsou ještě zcela kompatibilní s pravidly EU, což je způsobeno jednak objemem finančních prostředků, který má zemědělský resort k dispozici, a také nutností zavést systém v jednodušší podobě, než je tomu v EU. Rozdíly spočívají především ve výši plateb, v nastavení povinného podílu orné půdy uváděné do klidu a ve výčtu plodin, které jsou do systému zahrnuty.
Odstranění nesouladu ve výši kompenzační platby a povinného procenta orné půdy uváděné do klidu není administrativní záležitostí, ale je dáno možnostmi státního rozpočtu. Finanční podpora pro pěstování řepky olejné na výrobu methylesteru řepkového oleje, plodin pěstovaných za účelem zeleného hnojení, konopí setého pro technické využití, olejného lnu a výše uvedených energetických bylin je navržena ve výši 5500 Kč.ha-1, u přadného lnu 7000 Kč.ha-1. Další podmínky a podrobnější informace o možnosti získání finanční podpory na pěstování plodin pro nepotravinářské využití budou po schválení ve vládě publikovány ve výše uvedeném nařízení vlády. Jeho administraci bude realizovat Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).
Využití orné půdy pro nepotravinářskou produkci osetím vhodné plodiny s pravidelnou sklizní je žádoucí z agronomického, národohospodářského, ekologického i krajinotvorného hlediska. Zda-li výše uvedený systém podpor pomůže rozšířit pěstitelské plochy nepotravinářských komodit, bude možné posoudit až v průběhu letošního roku.
Ing. Marie Tošovská, CSc.,
Ministerstvo zemědělství ČR
