V posledních letech na našem území stále častěji přicházejí v průběhu vegetace delší suchá období. I v minulé pěstitelské sezóně se naši pěstitelé potýkali s nedostatkem vláhy, především na jaře. Na Rakovnicku, kde se nedostatek vláhy ještě více prohlubuje díky srážkovému stínu Krušných hor, se snaží vhodnými pěstitelskými technologiemi zadržet co nejvíce vláhy v půdě.
Množství informací o pěstování pšenice a řepky se zaměřením na problematiku suchých oblastí zaznělo na semináři v Rakovníku uspořádaném Okresní agrární komorou Rakovník a Zemědělským svazem, územní organizací Rakovník a Kladno.
Přítomné přivítal Ing. Jaroslav Mikoláš starší z firmy Lupofyt s. r. o., předseda OAK Rakovník. Poté si zúčastnění vyslechli odborné přednášky zaměřené na problematiku pěstování ozimé pšenice a ozimé řepky.
Maloparcelkové pokusy
Na pozemcích zemědělského podniku Lupofyt, konkrétně v lokalitě Chrášťany, každoročně zakládají přesné maloparcelkové pokusy s ozimou pšenicí, ve kterých se sleduje reakce odrůd na podmínky sucha. Pokusy probíhají ve spolupráci s Ing. Pavlem Růžkem, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i.
Do pokusů se vybírají odrůdy, které by mohly prospívat na suchém stanovišti. Také technologie se přizpůsobují místním podmínkám s nedostatkem vláhy. Na semináři se příchozí s výsledky pokusů pěstitelské sezóny 2021/2022 mohli seznámit.
V pokusech s ozimou pšenicí se v hospodářském roce 2021/2022 porovnávalo jedenáct odrůd. Jednalo se o odrůdy ozimé pšenice Adina, Askaban, Asory, Campesino, RGT Depot, KWS Elementary, LG Absalon, Lorien, RGT Ritter, Skif a SU Tarroca.
Kromě vybraných odrůd také sleduje vliv různého zpracování půdy, orba a minimalizace, na výnosy pšenice. Na obou technologiích zpracování půdy se ještě uplatňuje standardní a intenzivní způsob pěstování, kde se více hnojí a ošetřuje.
Agrotechnika pokusů
Pokus s ozimou pšenicí byl loni založen po předplodině ozimé řepce. U varianty konvenčního zpracování půdy se uskutečnila po sklizni předplodiny podmítka, poté orba do hloubky dvaceti centimetrů a před setím pole urovnali kompaktorem. Na variantě minimalizaci proběhly dvě podmítky a urovnání kompaktorem. Pokusy zaseli prvního října bezezbytkovým secím strojem.
Na jaře se na standardní pěstitelské technologii s nižšími vstupy hnojilo dvěma postupnými dávkami (30 + 60 kg N/ha) v hnojivu LAV. Dávka dusíku byla stanovena v předjaří na základě obsahu N min v půdě do hloubky devadesáti centimetrů. Při intenzivním pěstování se dávky dusíku zvyšovaly na 60 a 80 kg N/ha při použití stejného hnojiva.
Co se týče ochrany rostlin, při nižší pěstitelské intenzitě se na jaře uplatnila dvě herbicidní ošetření a jedno insekticidní. V případě vyšší intenzity pěstování se navíc použil regulátor růstu a fungicid.
Vyšší výnosy při orbě
V loňském roce se lepších výsledků dosáhlo při technologii s orbou než s minimalizací. Při orebním obdělávání půdy se docílilo průměrného výnosu pšenice při nižší intenzitě pěstování 8,09 t/ha. Při vyšším hnojení a intenzivnějším ošetřování se výnos zvýšil na 8,42 t/ha
Při minimalizaci se loni dosáhlo průměrného výnosu 7,69 t/ha na úsporné variantě a 7,96 t/ha na intenzivní. Rozdíl mezi orbou a minimalizací v průměru obou technologií dosahoval pěti procent. Intenzivní agrotechnika navyšovala výnos pšenice o čtyři procenta na orbě i na minimalizaci.
Z porovnávaných odrůd poskytla nejvyšší výnos Lorien. Na orbě při intenzivním způsobu pěstování dosáhla 8,96 t/ha. Na minimalizaci v průměru obou intenzit zvítězila odrůda Asory.
