Mšice broskvoňová (Myzus persicae Sulzer.) způsobuje v posledních letech na polích řepky škody jak přímým sáním a produkcí medovice na rostlinách, tak nepřímo přenosem fytopatogenních virů. Na řepce je mšice broskvoňová nejvýznamnějším přenašečem viru žloutenky vodnice. Od roku 2016 se tento virus opakovaně plošně vyskytuje a způsobuje významné hospodářské škody. Vedle toho byla u nás v porostech ozimé řepky v roce 2016 zaznamenána v řadě regionů přímá škodlivost mšice broskvoňové. V tomto roce byla v ČR také poprvé zaznamenána neúčinnost pyretroidů a organofosfátů u mšice broskvoňové na řepce. Pro účinnou ochranu proti ní je třeba získat informace o její rezistenci nebo citlivosti k používaným přípravkům na ochranu rostlin, uvádějí odborníci z České zemědělské univerzity v Praze a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v časopise Úroda.
Na populacích mšice broskvoňové z lokalit Praha-Ruzyně, Šaratice a Bulhary (mapa) hodnotili v roce 2018 účinnost přípravků na ochranu rostlin ze skupin organofosfátů (Reldan 22), pyretroidů (Vaztak Active), neonikotinoidů (Biscaya 240 OD, Mospilan 20 SP) a selektivních karbamátů (Pirimor 50 WG). Podle získaných výsledků lze v polních podmínkách v případě registrace očekávat dobrou účinnost u mšice broskvoňové na řepce u přípravků na bázi neonikotinoidů s účinnými látkami thiacloprid (Biscaya 240 OD) a acetamiprid (Mospilan 20 SP). V polních podmínkách byla také prokázána dobrá účinnost kombinovaného přípravku neonikotinoidu a pyretroidu Proteus 110 OD (účinné látky deltametrin a thiacloprid), který je doposud registrován v podzimním období pouze na zápředníčka polního (Plutella xylostella). Přestože u nás nebyla dosud v biologických testech zaznamenána rezistence mšice broskvoňové k organofosfátům, jejich použití proti ní na řepce autoři článku nedoporučují (mšice na spodní straně listů nejsou zasaženy kontaktně). Výsledky testů prokázaly vysoký stupeň rezistence k pyretroidům u dvou ze tří testovaných populací a vysokou rezistenci ke karbamátům (pirimicarb) u všech tří testovaných populací. Použití pyretroidů a přípravku Pirimor 50 WG proti mšici broskvoňové na řepce se nedoporučuje. Vzhledem k výskytu rezistence mšice broskvoňové k přípravkům na bázi pyretroidů a karbamátů je třeba výběr přípravků pro ošetření přizpůsobit citlivosti populací mšic na konkrétních lokalitách, shrnují autoři.
Tyto a další informace přináší srpnové vydání časopis Úroda (8/2019) v článku autorů Ing. Tomáše Hovorky*, Ing. Jitky Staré, Ph.D., a prof. RNDr. Ing. Františka Kocourka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně (*a České zemědělské univerzity v Praze).*
