Rodinná ovocnářská farma manželů Kocmanových funguje na břehu Jizery v blízkosti mnichovohradišťského zámku více než patnáct let. Její majitelé se orientují zejména na pěstování a množení drobných a méně obvyklých druhů. Důvodem takové specializace je zejména konkurence mezi ovocnými školkaři.
Ing. Michael Kocman rád zkouší nové věci. Kromě rybízu, ostružin, angreštu a lísek v jeho školce najdete jednouplodící i remontující odrůdy maliníku, jahodníku a řadu dalších méně častých druhů, například josty, malinoostružiny, rakytník, kanadské a kamčatské borůvky, klikvu, aronii, moruši, dřín, samosprašné kiwi, japonské hrušně – kumoi a také několik druhů okrasných dřevin. Z drobného ovoce se věnuje především jahodám. Letní dovoz z Polska i jiných zemí ho donutil specializovat se na velmi rané odrůdy, plodící již před 15. červnem. V současné době najdete v jeho školce hlavně anglické odrůdy – starší 'Honeyoe', i novější 'Emily', 'Rosie' nebo remontující 'Calypso' nastupující do plodnosti podruhé v polovině, respektive ke konci srpna.
Dovoz novinek anglické provenience se mu osvědčil nejen u jahod. Odrůdy příliš netrpí vymrzáním ani houbovými chorobami. Bohužel, pěstování, množení a prodej licenčních odrůd, navíc požívajících právní ochranu však vůbec není jednoduchou ani levnou záležitostí. „Členství v Evropské unie přineslo změny v registraci odrůd – postačí registrace v některém ze států EU-15.
To ale neznamená, že problematika dovozu čehokoli je tím vyřešena. Každý propagátor si musí s firmou vlastnící licenci vyřešit právní vztah k odrůdě. A to samozřejmě něco stojí.“ povzdechl si Ing. Kocman během našeho povídání a pokračoval: „Jen pro příklad, cena za licenci anglické odrůdy jahod se pohybuje kolem sto tisíce korun. Také musíte nakoupit sadbu a navíc každý rok zaplatit za prodloužení licence. Ještě připočtěte poplatek za určitý počet kusů prodaných sazenic. Výsledkem jsou náklady, které musí zákonitě ovlivnit konečnou cenu produktu. Často se stává, že jsou na našem trhu nabízeny rostliny pod názvem některé z právně chráněných odrůd za velmi nízkou cenu. Právě z ceny je patrné, že nemůže jít o takovou odrůdu, buď je to materiál ukradený nebo jde zkrátka o něco jiného“. A nezbývá, než mu dát za pravdu. Prodej levných sazenic, u kterých mnohdy není zajištěna pravost odrůdy, ani dobrý zdravotní stav neznamená pro české pěstitele dobrý výhled do budoucna.
