O pěstování lnu nejeví v současnosti mnoho pěstitelů zájem. Na poklesu atraktivity se podle Lnářského svazu ČR podílejí malá státní podpora pěstitelům, klesající výkupní cena vlákna v souvislosti s posilující korunou vůči americkému dolaru a nedostatek provozního kapitálu. V letošním roce navíc pěstitelům nepřály ani povětrnostní podmínky.
Problémům pěstitelů lnu a konopí se věnoval seminář v Humpolci, který uspořádal koncem minulého roku Lnářský svaz ČR. Odborníci poukázali na to, že plochy lnu v České republice se rok od roku snižují. V letošním roce se tato přadná rostlina pěstovala už jen na ploše pouhých 2752 hektarů.
Alternativní využití přadných rostlin
Letos se u nás podle Ing. Šmirouse vyprodukovalo přes tisíc tun dlouhého vlákna a necelé tři tisíce tun krátkého vlákna lnu. Spotřeba dlouhého vlákna lnu je ale kolem 2,5 tisíce tun. Postupně roste zájem o krátké vlákno, včetně konopného, které nachází využití například v papírenství, stavebním či automobilovém průmyslu. „V současnosti se vedou jednání s Evropskou komisí o zvýšení roční produkční kvóty pro Českou republiku. Lnářský svaz požaduje kvótu dva tisíce tři sta tun dlouhého a pět tisíc tun krátkého vlákna. Konečným cílem je však až osm tisíc tun krátkého vlákna,“ informoval.
Domnívá se, že lnáři by se měli kvůli zvýšení konkurenceschopnosti zaměřit na jakost ve všech lnářských oborech. Pro rozšíření pěstování lnu i konopí je také důležitý přístup státu a jeho podpora. Cestou pro další rozvoj těchto plodin by mohlo být jejich netradiční využití, ale s finační pomocí státu, uvedl předseda svazu.
Jak dále zaznělo na semináři, nové způsoby uplatnění přírodních vláken se stále hledají. Doposud se převážně využívají jako soubor textilních vláken. Jejich výhodou je nízká měrná hustota, vysoká tuhost, příznivé mechanické a akustické vlastnosti. Proto jsou vhodné například ke zvyšování komfortu v letecké dopravě. V automobilovém průmyslu se zase oceňuje jejich schopnost pohlcovat nárazovou energii a jak ukázaly crash-testy, jsou materiály z nich vyrobené velice stabilní a netříští se.
„Pro zpracovatele, respektive pro konečného spotřebitele, je stále rozhodující cena produktu před jeho kvalitou. Proto se do praxe často nedostanou v mnoha ohledech kvalitnější materiály, které jsou ekologické, stabilní a nevylučují toxické látky, ale dražší materiály,“ řekl Zdeněk Kapic, ředitel podniku Lenka Kácov, s. r. .o. S posluchači se poté rozdělil o své zkušenosti s upravenou technologií sklizně a zpracováním lnu pro krátké vlákno ve vlastní tírně. Zpracované vlákno po úpravě dodávají akciové společnosti Olšanské papírny. Ta je hlavním partnerem všech producentů krátkého konopného vlákna. Jednu tunu zpracovaného vlákna pro výrobu papíru vykupují papírny za cenu do čtyř set eur.
Revoluční myšlení je nezbytné
Osít konopí na 850 hektarech, to už chce odvahu. K tomuto kroku se odhodlala akciová společnost Canabia poté, co se detailně zabývala možnostmi sklizně této technické plodiny. Sklizeň je jedním z nejproblematičtějších článků při jejím pěstování. Konopí, které dorůstá do třímetrové výšky, totiž běžný sklízeč nepokosí. „Vyzkoušeli jsme několik sklizňových technologií, až jsme si nakonec sestrojili vlastní samočisticí prstovou lištu nesenou na traktoru. Rostliny se do ní nezamotávají, neztrácíme proto čas zdlouhavým čištěním stroje. S touto lištou o záběru čtyři metry jsme dokázali posekat až čtyři hektary konopí za hodinu,“ uvedl Ing. Jaroslav Skoumal, generální ředitel firmy Canabia, a. s.
Plochy konopí chce tato společnost do budoucna ještě zvyšovat. Z toho důvodu si pořídili vlastní tírnu na krátké vlákno. „Tírnu vlastníme teprve krátce, ale už máme významnou zkušenost, že pro další zpracování je nejdůležitější optimální vlhkost materiálu. Ta by neměla překročit patnáct procent. Tírna přitom může zpracovat i méně rosený materiál,“ připomenul Ing. Skoumal.
