Loňský rok přinesl spolu se značným poklesem ploch k produkci sadby také špatné výsledky posklizňových zkoušek. Letos je hektarů sice mírně více, ale podíl uznané plochy bude zřejmě menší než v minulém roce. Dosud totiž neprošlo 27 procent testovaných ploch, což je nejhorší výsledek od roku 1994. Hovořilo se o tom na 17. Bramborářských dnech v Havlíčkově Brodě.
Mezi hlavní důvody neuznání množitelských porostů letos patřila mezerovitost, plevelné brambory, těžké virové choroby a dokonce krájená sadba, vypočítala Ing. Barbora Dobiášová, ředitelka odboru osiv a sadby Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Jak uvedla, v letošním roce bylo k uznávacímu řízení přihlášeno 3903 hektarů (a rekordních 199 odrůd), což je sice více než loni (3745 ha), ale stále málo ve srovnání s minulými lety (4500 – 5000 ha). Vzorky se letos odebíraly z 3830 ha a k 15. říjnu dosáhla uznaná plocha 1535 ha. Z dosud hodnocených 2210 ha však nebylo uznáno 27 procent, většinou šlo o stupně C1 a C2. Je to horší výsledek než v loňském kritickém roce. Obvykle platilo, že výsledky pozdních odrůd průměr poněkud vylepší, v letošním roce tomu ale tak není, poznamenal Ing. Lubomír Šantrůček z ÚKZÚZ.
K šíření viróz přispěla mimo jiné také mírná zima, která usnadnila přezimování infikovaných plevelných brambor a také časný a silný nálet mšic, které virózy přenášejí. Zdrojů chorob byl proto dostatek, kromě jiného také kvůli problémům s kvalitou sadby z minulého roku, což vedlo k tomu, že na plochy běžného pěstování se sázely i silně infikované partie. „V mnoha podnicích se slevilo z úrovně množitelské práce,“ zdůraznil Ing. František Novák, CSc., předseda Ústředního bramborářského svazu České republiky.
Ze semináře, který předcházel Bramborářským dnům, vyplynulo, že pěstitelé mají problémy se zajištěním pracovníků pro negativní výběry. Především zkušené pracovnice odcházejí do důchodu a není za ně dostatečně kvalitní náhrada. Podle Ing. Šantrůčka se negativní výběry dělají zpravidla před druhou přehlídkou, velmi málo již před první. Dokonce se setkal i s případem, kdy přihlašovatel odmítl provádět selekce, aby produkci zlevnil.
Dovozová sadba neodpovídala
Vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny množitelských ploch tvoří zahraniční odrůdy, požádal svaz ÚKZÚZ o namátkové kontroly dováženého materiálu. Jak se ukázalo, některé partie vykázaly výskyt virů, překračující povolené procento pro daný stupeň množení. „Přesto byly tyto partie vysázeny a přihlášeny k uznávacímu řízení,“ zdůraznil Ing. Novák. Právní výklad ministerstva zemědělství tento postup umožňuje, ale podle Ing. Nováka není zcela v souladu se zákonem o osivu a sadbě. Podle ministerstva lze dodávku na základě výsledků ÚKZÚZ reklamovat.
Jak uvedla Ing. Dobiášová, dovezlo se 7395 tun sadby v 999 partiích, přičemž u 15,5 % se na základě žádosti testoval zdravotní stav. „Ze začátku se zdálo, že dovozová sadba je velmi silně napadena virovými chorobami. Jakmile jsme zahájili širší testování, zdálo se, že se výsledky poněkud zlepšily,“ uvedla. Ukázalo se, že ve stupni E splňovaly tři vzorky zařazení pouze do nižší kategorie. Ve stupních C1 a C2 pak požadavkům nevyhovělo pět vzorků.
Na základě žádosti bramborářského svazu bude ÚKZÚZ nyní dovozový materiál vzorkovat ve větší míře. Předstupně a základní rozmnožovací materiál odrůd, u kterých se v letošním roce ukázal vyšší výskyt virových chorob, budou testovány z 30 %, stupně C1 z 20 % a C2 z 10 %. U ostatních odrůd bude procento nižší. V souvislosti s tím by importéři měli dovézt zejména partie základního rozmnožovacího materiálu včas a ÚKZÚZ je v předepsané lhůtě oznámit, vyzvala Ing. Dobiášová.
Je ale třeba také vzít v úvahu, že pokud byl výskyt viróz ve vzorku na hranici, mohla svoji roli hrát také náhoda při odběru vzorku. Nicméně na dopis, kterým ÚKZUZ požadoval vysvětlení odlišných výsledků při testování příslušná zahraniční autorita podle Ing. Dobiášové neodpověděla.
Problémy s virem Y
V typicky bramborářských oblastech Vysočiny snižuje kvalitu brambor obecná strupovitost. Ing. Novák ale upozornil, že ranobramborářské oblasti sužuje zvýšená míra poškození hlíz drátovci a nekrotickým kmenem viru Y. „Znehodnocuje dužninu hlíz rezavými skvrnami a šíří se především nekvalitní sadbou,“ uvedl k chorobě s tím, že v důsledku výpadků partií sadby především velmi raných odrůd v posklizňových zkouškách z loňské sklizně se letos v ranobramborářské oblasti sázely ve velké míře i neuznané partie sadby. To samozřejmě zvyšuje riziko šíření.
Jak na výnos, tak na kvalitu má významný vliv počasí, které letos způsobilo silné lokální rozdíly, uvedl Ing. Jaroslav Čepl, CSc., ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod. Zároveň označil nové prvky v pěstování. Jedním z nich jsou závlahy na Vysočině. Jejich používání ale nedává vždy jednoznačné závěry. I když v pokusu probíhajícím v letech 2002 – 2005 vzrostl výnos v průměru na 35 t/ha proti 28 t/ha u nezavlažované varianty, nebylo vždy konečné vyúčtování v černých číslech. Velkou roli hraje především ročník, cena na vybudování závlah a dostupnost zdroje vody. Pořízení této technologie se vyplatí spíše tehdy, pokud podnik brambory pěstuje na velké ploše. Další technologií, kterou by pěstitelé měli zvažovat, je kvalitní prognóza termínu ošetření (zvláště prvního), jež umožní ušetřit významné množství financí. Pořízení meteorologické stanice, která potřebná data poskytuje, by se v závislosti na volbě přípravků vyplatilo již ušetřením jednoho postřiku při ošetřování přibližně 40 – 50 ha (její cena se pohybuje kolem 60 000 Kč), soudí Ing. Čepl.
Jak bylo možné soudit z přednášky Ing. Michala Hnízdila, vedoucího sekce ochrany proti škodlivým činitelům Státní rostlinolékařské správy (SRS), v České republice klesá výskyt karanténní bakteriální kroužkovitosti. V letošních vzorcích sadby dosud nebyl nalezen žádný pozitivní vzorek (loni čtyři), u nesadby je zatím jeden pozitivní a dva podezřelé (loni tři pozitivní). Státní rostlinolékařská správa také dále sleduje brambory původem z Polska, od začátku června do konce září proběhlo 416 kontrol, ve dvou případech zásilka nesplňovala uložená opatření, a proto byla uložena pokuta a zákaz prodeje.
Pravidelný monitoring
Brambory jsou u Státní zemědělské a potravinářská inspekce čtvrtou nejčastěji kontrolovanou komoditou, uvedl její pracovník Ing. Jindřich Pokora. Pravidelně se monitorují na obsah cizorodých látek. Počet kontrolovaných šarží se ale vzhledem k trvale příznivým výsledkům snižuje. Například obsah těžkých kovů byl letos stanovován zajím jen u 25 šarží, rezidua pesticidů u jedenácti, dusičnany u šesti a glykoalkaloidy se již nesledují, neboť se jejich hodnoty dlouhodobě pohybují na polovině hygienického limitu, vypočítal Ing. Pokora. Málo se také vyskytují problémy s odrůdovou pravostí a jednotností, loni se objevily u zhruba deseti procent kontrolovaných šarží, což byl proti dvěma předchozím rokům výrazný nárůst. Letos zatím vyhověly všechny vzorky.
V posledních letech zpravila při kontrole nevyhoví 20 % šarží, spíše tuzemských než z ostatních zemí EZ. V maloobchodech letos dominovaly závady v označení a nadměrně naklíčené hlízy. Zvýšil se také počet šarží brambor, u kterých byla hmotnost balení nižší než deklarovaná. Inspekce jich našla celkem dvanáct, ale v minulých letech tuto vadu zjišťovala podle Ing. Pokory jen výjimečně.
I když se problémy s kvalitou objevují především v maloobchodech, vina může ležet zčásti také u dodavatelů, pokud expedují produkci, která má některé znaky na hraně.
Letos horší kvalita
Jak řekl Marko Stelzer z informační instituce Zentrale Markt- und Preisberichtstelle, plocha brambor v Evropské unii se letos pohybuje kolem 2,2 milionu hektarů, což vzhledem ke vstupu Rumunska a Bulharska s celkem 300 tisíci hektary znamená mírný pokles. Pěstební podmínky ani letos nebyly ideální, jarní sucho snížilo nasazení hlíz a vlhké léto podpořilo rozvoj chorob, ale také zvýšilo sklizeň. Bohužel však i podíl hlíz nadměrných velikostí. Proto je třeba počítat s horší kvalitou, což podpořil také nedostatek fungicidů na trhu. Obecně lepší byly podmínky na severu Evropy oproti jihu, který silně trpěl suchem.
V sousedním Německu se očekává průměrná sklizeň ve výši 11,6 mil. tun a stejně jako v tuzemsku farmářské ceny momentálně mírně klesají. Termínová burza v Hanoveru ale zaznamenává spíše růst. Také v Nizozemsku se očekává průměrná sklizeň ve výši 7 mil. tun. Polsko by mělo vyprodukovat při mírném poklesu ploch asi 11,2 mil. tun brambor, což je spíše horší průměr. Ve všech zemích EU-25 se zatím očekává sklizeň zhruba na úrovni roku 2005, tedy 60 až 62 milionů tun. Podle Marko Stelzera se ale s poklesem cen nedá příliš počítat, protože kvalita produkce bude horší.
Bramborový květ do Benešova
Jako tradičně se na Bramborářských dnech vyhlašovali vítězové soutěže Bramborový květ Vysočiny 2007. Tentokrát se na zlaté příčce umístil Václav Hnilička z VOŠ a SOŠ v Benešově, ze stejné školy pocházel i stříbrný Václav Buben a třetí místo obsadila Nikola Dzanová ze SZZE Vyškov
_5707_300x200.jpg)
Čeká nás rok brambor
Předseda bramborářského svazu Ing. Novák upozornil, že organizace FAO vyhlásila příští rok rokem brambor. Svaz proto u této příležitosti připravuje spolu s Národním zemědělským muzeem za finanční podpory ministerstva zemědělství výstavu. Ta probíhá také u příležitosti stoletého výročí založení první bramborářské organizace a v českých zemích.
