Kompost jako řešení pro půdu a klima

Kompost je cenný zdroj uhlíku, který se v ČR málo využívá. Je to investice do půdy, vody a klimatu. Kompost je výjimečné stabilní organické hnojivo s postupně se uvolňujícími živinami a mimořádnými regeneračními účinky na půdu. To byl hlavní téma odborného setkání Kompost Fórum 2025, které uspořádala organizace ZERA, z. s., v Náměšti nad Oslavou. Jak uvedla Ing. Květuše Hejátková, ředitelka ZERA, z. s.: „Kompost Fórum 2025 ukázalo, že kompost je klíčovým řešením udržitelného zemědělství a ochrany půdy, nebo že technologie kompostování je v konečné bilanci uhlíkově pozitivní.“

V souvislosti s novým evropským nařízením EU 2024/3012 (CRCF) nabývá na významu tzv. uhlíkové zemědělství (Carbon Farming). Doc. Ing. Jana Poláková, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze upozornila na nutnost standardizace: „Finanční trhy trpí nedostatkem důvěryhodnosti kvůli roztříštěným schématům a nedostatečnému monitoringu. Kredibilitě prospěje standardizace a důslednost MRV (monitoringu, reportování a verifikace).“ Pro zemědělce je zásadní, že aplikace kompostu (s poměrem C : N >10) vykazuje sekvestrační potenciál 0,5 až 1,2 t C/ha, což je hodnota srovnatelná se zatravněním orné půdy.

Výsledky dlouhodobých pokusů: Rakousko a Švýcarsko

Odborníci představili data z desítky let trvajících experimentů, které potvrzují unikátnost kompostu:

• Dr. Eva Erhart (Bio Forschung Austria) shrnula 20letý pokus STIKO: „Po 20 letech pokusu dokázaly pouze varianty pravidelně hnojené kompostem udržet nebo navýšit obsah organického uhlíku.“ Pokus také prokázal, že kombinace kompostu s minerálními hnojivy přináší nejvyšší výnosy a zároveň snižuje vymývání dusičnanů do podzemních vod.
• Else Buenemann-König (FiBL, Švýcarsko) prezentovala výsledky 42letého pokusu Der DOK. Podle jejích slov biodynamický systém s kompostovaným hnojem jako jediný navýšil zásoby humusu a vykázal o polovinu nižší emise N₂O oproti konvenčním systémům.

Úspory na rodinné farmě

Zemědělec Bc. Martin Tlačbaba na své 150hektarové farmě demonstroval, že kompostování chlévské mrvy s přídavkem dřevní drtě je vysoce efektivní. Zatímco u klasického hnoje činí ztráty dusíku až 20 %, u kompostované mrvy klesají pod 1 %. Tlačbaba vyčíslil, že mu tato praxe přináší roční úsporu dusíkatých hnojiv v hodnotě 225 000 Kč, což po odečtení nákladů znamená čistý zisk kolem 100 000 Kč ročně.

Plasty a clopyralid

Navzdory přínosům čelí kompostování překážkám. Ing. František Šimánek ze společnosti Marius Pedersen a. s. poukázal na ekonomickou konkurenci jiných materiálů: „Zemědělci preferují aplikaci kalů z ČOV, za které dostávají zaplaceno.“ Dalším problémem je nekázeň obyvatel při třídění, což vede ke kontaminaci kompostu plasty.

Z pohledu bezpečnosti varovala Ing. Michaela Smatanová, Ph.D. (ÚKZÚZ) před rezidui pesticidu clopyralid. Tato látka se nerozkládá ani při vysokých teplotách během kompostování a způsobuje deformace u citlivých plodin, jako jsou rajčata nebo brambory. Dále uvedla, že v roce 2024 překročilo limit klíčivosti plevelů v kompostech 23 % testovaných vzorků.

Revoluční pohled na půdu a legislativní změny

PhDr. Lucia Baľáková (Živá záhrada, Slovensko) přirovnává kompost k medicíně. Podle ní by zemědělství mělo přejít na model, kdy se pesticidy (jako antibiotika) používají jen v akutních případech a následuje aplikace kompostu jako probiotika pro obnovu půdní mikrobiologie. Zároveň upozornila na slovenskou legislativu, která u vyzrálých kompostů nevyžaduje okamžité zapravení do půdy.

Na tyto trendy reaguje i české Ministerstvo zemědělství. Ing. Vlastimil Zedek potvrdil snahu o novelizaci vyhlášek do roku 2026: Cílem je definovat stabilní kompost, u kterého by byla povolena povrchová aplikace bez nutnosti zapravení, což by zemědělcům usnadnilo aplikaci a snížilo náklady.*