V průběhu výstavy Infotherma 2006 se ve Frýdlantu nad Ostravicí uskutečnilo několik seminářů a odborná konference. Zaměřovaly se přednostně na úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů. Zájem odborné veřejnosti vzbudil seminář o zkušenostech s uplatňováním energetické biomasy ve státech Evropské unie a v naší republice, jehož garantem byla organizace CZ Biom.
Ve druhé polovině ledna se ve Frýdlantu nad Ostravicí konal již třináctý ročník výstavy Infotherma specializované na vytápění, úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů energie v malých a středních objektech v České republice a na Slovensku. Letošní ročník pružně reagoval na aktuální situaci a zdražování ušlechtilých paliv a nabídl širokou paletu produktů od renomovaných domácích i zahraničních výrobců. V sortimentu stovek vystavovatelů si návštěvníci mohli prohlédnout kotle na biomasu i pevná fosilní paliva, tepelná čerpadla, izolační materiály a další výrobky či technologie spjaté s produkcí energie nebo jejími úsporami.
Závazky přijaty, realizace pokulhává
Na úvod semináře o zkušenostech s uplatňováním energetické biomasy ve státech EU a v naší republice Ing. Vlasta Petříková, DrSc., zdůraznila globální negativní vliv emisí vzniklých spalováním fosilních paliv na životní prostředí. Existence skleníkového efektu byla prokázána i měřeními v České republice, kdy se mezi lety 1921 až 2004 průměrná teplota zvýšila o téměř dva stupně Celsia. Přitom fytoenergetika nabízí ekologicky přijatelnou alternativu s nezanedbatelnými socio-ekonomickými přínosy pro venkovské oblasti. „Přesto energetické využití přibližně 988 tisíc hektarů orné půdy postradatelných pro intenzivní potravinářskou produkci je především otázkou dotací,“ upřesnila Ing. Petříková zásadní vliv podpůrných aktivit státu na rozvoji pěstování energetických rostlin.
V přístupové dohodě k EU uzavřené v roce 2003 v Aténách se ČR zavázala, že podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů bude v roce 2010 osm procent celkové výroby. Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních zdrojů se pak k roku 2010 předpokládá šest procent. Podle výpočtů provedených CZ Biomem bude nutné ke splnění těchto indikativních cílů téměř polovinu fytomasy pěstovat cíleně. Hlavní zdroj zbytkové neboli odpadní biomasy – sektor lesnictví – nebude schopen veškeré požadavky pokrýt. „Přestože v porovnání s odpadní biomasou jsou alternativní náklady cíleně pěstované fytomasy nepoměrně vyšší, představuje účelné využití přebytečné půdy a přináší stabilní příjem zemědělcům,“ vysvětlila Ing. Petříková.
Navzdory tomu, že schválený zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, nepodporuje výrobu tepla z biologických materiálů, registrujeme zvýšenou poptávku po cíleně pěstované fytomase. Přestože testování vhodných plodin (zejména šťovíku) probíhá již dlouhou dobu, zemědělci poněkud zaspali v aplikaci nových poznatků do praxe a zvýšeným požadavkům po fytomase nejsou schopni vyhovět, upozornila Ing. Petříková na příliš konzervativní myšlení některých pěstitelů. „Přitom potenciál nacházíme především v odlehlých oblastech, kde by zavedení systému centrálního vytápění přineslo neopodstatněně vysoké investiční náklady,“ dodala.
Jelikož Česká republika disponuje nadbytkem orné půdy, výzkum a testování se orientuje spíše do oblasti jednoletých, víceletých a trvalých bylin než na problematiku rychle rostoucích dřevin. „V zájmu diverzifikace zdrojů fytomasy a nalezení optimálních druhů pro různé půdně klimatické podmínky vítáme podporu ministerstva zemědělství, která umožnila provozní testování amarantu, světlice barvířské a sveřepu bezbranného,“ uvedla Petříková. V rámci testování jsme nejdále pokročili v případě krmného – energetického šťovíku Rumex OK2, který v provozních podmínkách sledujeme již sedmým rokem a naše zkušenosti jsme již podrobně popsali, odkazuje dále na publikační činnost CZ Biomu.
Podrobnosti stanovila vyhláška
Předseda CZ Biomu Ing. Miroslav Šafařík, PhD., spatřuje hlavní překážku v rozvoji pěstování rostlinné biomasy pro energetické účely v nedostatečné výkupní ceně elektřiny. Dále upozornil na novou vyhlášku ministerstva životního prostředí č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, která nabyla účinnosti 13. prosince minulého roku.
V Příloze 1 jsou druhy biomasy, které jsou z hlediska ochrany životního prostředí předmětem podpory, naopak Příloha 2 jmenuje seznamy invazních a expanzivních druhů vyšších rostlin, které narušují funkci ekosystémů a mohou způsobovat hospodářské škody. Tyto rostliny a rostlinná hmota z nich nejsou druhem biomasy, který je předmětem podpory. Předmětem podpory je pouze elektřina vyrobená z rostlinné hmoty vzniklé odstraněním těchto rostlin z jejich stávajících stanovišť z důvodu škodlivosti.
Zmíněná vyhláška dále definuje odpadní biomasu, na niž nelze nárokovat podporu. Jde zejména o rašelinu a dřevo ošetřené konzervačními a ochrannými prostředky nebo povrchovými úpravami či pojivy s obsahem halogenovaných uhlovodíků nebo těžkých kovů.
Mnozí namítají, že zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů nahrává korporátním účastníkům trhu, kteří vypěstovanou biomasu spálí s uhlím a decentralizovaná produkce z obnovitelných zdrojů energie zapláče. Podle Ing. Šafaříka letošní rok ukáže, zda ceny nastavené Energetickým regulačním úřadem (za čisté spalování biomasy pro zdroje uvedené do provozu od 1. 1. 2006 výkupní cena elektřiny dodané do sítě činí 2930 Kč/MWh) mohou alespoň trochu povzbudit energetické využití fytomasy, protože výše platby na plochu v případě energetických rostlin příliš incitativní není. „Cíleně pěstované rostliny nemohou v případě použití pro vytápění zatím konkurovat jiným zdrojům, zejména uhlí, ale v souvislosti s aktuálním vývojem na trhu se zemním plynem se jejich nástup zřejmě velmi přibližuje,“ uzavřel svoje vystoupení Ing. Šafařík.
Ekonomicky perspektivní technologie
Zajímavý příspěvek prezentoval Mgr. Radovan Šejvl, který upozornil především na uplatnění technologie organického Rankinova cyklu (ORC) v kogeneračních jednotkách, což představuje ekonomicky zajímavý způsob výroby tepla a elektrické energie z biomasy. Uvedená technologie funguje v Trhových Svinech a Třebíči, přičemž se plánuje výstavba dalších zařízení.
