Změny zaplevelení při odlišném využití slámy

Redukce chovů hospodářských zvířat otevřela otázku nového využití slámy obilnin. Tradičně se využívá jako podestýlka případně jako krmivo a následně se stala součástí chlévského hnoje.

Bez chovu hospodářských zvířat nemá sláma své tradiční využití a také se projevuje nedostatek organických hnojiv, proto se nabízí slámu využít ke hnojení, konstatují Ing. Jan Winkler, Ph.D., a kol. v článku v Úrodě č. 4, věnovaném tomuto tématu. Autoři se také zabývají změnou plevelného spektra při takovém využití slámy. V závěru článku shrnují, že různé hospodaření se slámou ovlivňuje distribuci plodů a semen plevelů, spoluutváří půdní podmínky, a tím působí na klíčení a vzcházení plevelů. Také působí na intenzitu zaplevelení a především na druhové spektrum plevelů.

Zaorávaná sláma podporuje mikrobiální život, který je zodpovědný za samočisticí schopnost půdy a rozkládá semena plevelů v půdě. Většina druhů plevelů měla v pokusu prováděném na dlouhodobé monokultuře jarního ječmene nižší podíl semen při zaorávání slámy, ovšem jiné druhy (opletka obecná) naopak svůj podíl zvýšily, proto se celkový počet semen mezi variantami hospodaření se slámou příliš nelišil.

Dlouhodobé zaorávání slámy zvyšuje podle autorů aktuální zaplevelení jarního ječmen. Ovšem na nárůstu zaplevelení se nepodílí všechny druhy plevelů, ale spíše druhy snadno regulovatelné (rozrazil břečťanolistý, opletka obecná).

Dlouhodobé odvážení (sklizeň) slámy zvyšuje zastoupení jen některých druhů. Z nichž nejškodlivější jsou jednoděložné plevele, a to oves hluchý, který představuje pro jarní ječmen konkurenci po celou dobu jeho vegetace. Dále ježatka kuří noha, která představuje konkurenci v prořídlých porostech ječmene, a to v pozdějším období vegetace přibližně od začátku sloupkování do sklizně.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *