Změny se dotknou i pěstitelů máku

Co čeká pěstitele máku v tomto roce? Stručně řečeno, nové pesticidy, odrůdy, změny v ohlašovací povinnosti, výkupu makoviny a větší konkurence a obvyklé starosti o cenu. O všem se hovořilo na informacemi nabitém semináři Mák v roce 2005, který proběhl počátkem února v Zemědělském družstvu Libčany.

„S odbytem máku nejsou potíže a cena se pohybuje v rozmezí 28 až 29 korun za kilogram,“ ubezpečil posluchače hned na začátku doc. Ing. Jan Vašák, CSc., ze sdružení Český mák. Dodal ale také, že výnosy jsou stále proti ostatním státům ještě nízké a je třeba jim konkurovat větší intenzitou pěstování. Ta zahrnuje například využívání kalibrovaného, nejlépe podzimního osiva, kvalitní ošetření proti plevelům a předsklizňovou desikaci přípravkem Basta 15, jehož registrace k tomuto účelu se očekává letos. „Při ruční sklizni se výnos sníží, při kombajnové ale naopak zvýší,“ dodal doc. Vašák s tím, že je vhodné kombinovat desikant s „lepidlem“ Spodnam DC.
Pěstitele v letošním roce nepotěší, že na moření proti krytonosci kořenovému nemohou používat Chinook, který nedostal opakovanou výjimku (na jeho registraci do máku se má pracovat), místo něj se nabízí Cruiser OSR.
Doc. Vašák také doporučil pěstitelům sklízet mák zároveň s makovinou, což přinese o 18 % větší množství semen. Dále zdůraznil potřebu orientovat se na makovinu s vyšším obsahem morfinu. Polští šlechtitelé připravují nové odrůdy s vyšším obsahem této látky i výnosem semen.
Mák, typicky slovanská pochutina, se na světě pěstuje podle odhadů na 110 000 tis. hektarech, z toho je 90 tis. ha v Evropě. První místo v tomto světadílu drží Turecko, za ním následuje Česká republika, která podle posledních údajů Českého statistického úřadu sklidila loni mák z 27,6 tis. ha a při průměrném výnosu 0,9 t/ha dosáhla celkové sklizně 24,8 tis. tun, což je třetí nejvyšší hodnota za posledních deset let.
Jak uvedl Václav Mottl z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky v Praze, v tuzemsku je spotřeba stálá, pohybuje se kolem 2,7 tis.tun, a většina semen se vyveze. Mák byl tentokrát lukrativní, Ing. Zdeněk Kosek, CSc., ze společnosti Český mák upozornil, že podle prodejů osiva se bude letos sít hodně. „Uzavírejte předběžné dohody o výkupu,“ vyzval pěstitele.

Vyžaduje více dusíku
Kdo chce mít vysokou sklizeň, nesmí již mák pěstovat jako doběrnou plodinu, řekl prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc, z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Podle něj je vhodné využívat dělených dávek dusíku, které jednak zvýší výnos přibližně o 25 %, jednak zvednou i obsah morfinu. „Při zvýšené intenzitě hnojení dusíkem je třeba mít v půdě vysoký obsah fosforu a síry, jinak se živina nevyužije optimálně,“ zároveň varoval. V pokusech se spolupracovníky stanovil, že nejvhodnější termíny pro přihnojení 20 až 30 kg N/ha jsou vývojové fáze DC 41 či DC 49, přičemž v druhém případě roste obsah morfinu. Pozitivní vliv na výnos měla i aplikace bóru (ve fázi 6. listu) a zinku.
Význam zinku a bóru potvrdil také Ing. Jan Schreier, CSc., tvůrce české pěstitelské technologie máku. Tyto prvky mají příznivý vliv na hormonální režim rostlin a vedou ke stimulaci růstu plodolistů a vyšší HTS. Velkou roli hraje podle něj i dostatek vláhy od fáze 6. listu, kdy rostlina přechází z vegetativní do generativní fáze.

Připravují se další registrace
Herbicidy používané v máku vznikají z přípravků, původně registrovaných pro jiné plodiny, a proto se často objevují problémy s fytotoxicitou. Jak uvedl Ing. Karel Klem Ph. D., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o., zpravidla se proti plevelům ošetřuje dva až třikrát. U premergentních aplikací má na účinnost vliv druh půdy a obsah humusu. Na lehčích půdách, které ho mají méně, je riziko fytotoxicity větší, humózní hlinité půdy s dobrou strukturou tento problém nemívají.
Jiná pravidla platí při postemergentní aplikaci, kde je ovšem také třeba dodržet několik zásad, které sníží případné poškození rostliny máku. Především je to používání trysek, které vytvářejí malé kapky postřiku, nižší dávka vody (200 až 250 l/ha), vytvořená krystalická vrstvička vosku na plodině (čtyři dny bez srážek) a nepoužívání smáčedel. Pokud se aplikují přípravky na bázi isoproturonu a chlortoluronu, je lepší dobou večer s tím, že teplota by neměla přesáhnout 18 °C.
Mimo obvykle používaných kombinací zmínil Ing. Klem i poznatky s přípravkem Callisto 480 SC, jehož registrace do máku teprve probíhá. Jak uvedl, lze jej používat premergentně i postemergentně, v druhém případě od růstové fáze 4. pravého listu máku, přičemž všechny tyto listy by měly dosahovat délky 10 cm, tvorba voskové vrstvičky nehraje roli. Tehdy je možné použít dávku 0,15 l/ha, od šestého vyvinutého listu 0,20 l/ha. Celková dávka nesmí za vegetaci překročit 0,3 l/ha z důvodu fytotoxicity. Přípravek má horší účinnost na heřmánkovité, větší na laskavce a růst pcháče retarduje na jeden měsíc, proto je v případě silného zaplevelení vhodné použít partnera.
Ing. Klem připomněl, že při pozdním zaplevelení mají pěstitelé od minulého roku k dispozici postemergentní přípravek Trophy. Používá se v dávce 2 l/ha, nevykazuje téměř žádnou fytotoxicitu. Nelze ho ale kombinovat s kontaktními herbicidy na bázi isoproturonu a chlortoluronu.

Mák dřepčíci nepoškozují
Zatím nejvážnějším škůdcem máku je stále krytonosec kořenový. Brouk přezimuje v půdě, zpravidla v hloubce kolem 10 cm. Líhne se v době vzcházení máku, kdy nejprve poškozuje listy, klíčové škody ale larvy způsobují na kořenech.
„Mák dřepčíci nepoškozují,“ upozornil na případnou záměnu škůdců doc. Ing. Josef Šedivý, DrSc. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha-Ruzyně. Samičky kladou vajíčka na spodní stranu listů, nebo do blízkosti kořenového krčku. Za nejvhodnější okamžik pro postřik označil dobu, kdy se z nich začínají líhnout larvičky. V současné době ale bohužel pro toto ošetření není registrován žádní insekticid, sdružení Český mák se proto bude podle doc. Vašáka snažit o rozšíření stávajících registrací. Výskyt škůdce by mohlo omezit jaro, při kterém by se střídalo zamrzání a rozmrzání půdy.

Nahlašování ploch
V letošním roce bude možné podle Ing. Koska vysévat nové odrůdy Maraton, Major, Malsar (zapsání posledních dvou do společného evropského katalogu mělo proběhnou příští měsíc) Změní se také ohlašovací povinnost, a to zatím připravovanou vyhláškou k zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Nově se nebudou plochy nahlašovat krajským úřadům, nýbrž celním orgánům, jejich inspektoři mohou při kontrole vstupovat na pozemek. Změní se formuláře a přibude další termín hlášení.

Výkup makoviny
Při výkupu makoviny společností Zentiva, a. s., vzniknou nově dvě kategorie podle čistoty (80 až 89,9 a 90 až 100 %) a detailnější bude dělení podle obsahu morfinu. Například v kategorii 0,3 až 0,34 % se bude za kilogram platit devět či 13 korun (podle kategorie čistoty), v rozmezí 0,35 až 0,39 % pak 11 a 14 Kč. Právě v rozmezí 0,3 až 0,39 % se loni dodalo nejvíce suroviny. Maximum pak bylo 0,59 %, podle současných cen by se za takový obsah platilo 15 či 19 korun. Spodní hranice bude nejspíše stanovena na 0,25 %.
Při obchodu mimo území ČR je pro makovinu potřeba vývozní povolení od ministerstva zdravotnictví.
Zástupci Zentivy doporučili pěstitelům zvyšovat obsah morfinu v makovině. Jako jednu z možností nabídli žací stůl SMG – 420 (pro obilní kombajny) od výrobců z Maďarska, který dokáže sklidit makovici a pouze 10 cm stonku, což pomůže snížit obsah balastu. Jeho cena 740 tis. korun vyvolala v sále diskusi, nicméně, jak doc. Vašák ke konci poznamenal, při dostatečné ploše by se taková investice měla rychle zaplatit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *