Změny na trhu olejnin a očekávaný cenový vývoj

Vyvrcholením pěstitelského roku je zpeněžení produkce a vyčíslení ekonomického výsledku podnikání. U tak náročné plodiny, jakou je ozimá řepka, se vedle dodržení komplexní technologie objevuje také zvláštní umění, a to dobře prodat. To bude záviset na utváření trhu se zemědělskými komoditami a lze již nyní předvídat, v jakém cenovém rozmezí se budeme u řepky a slunečnice v roce 2001 pohybovat. U burzovní plodiny, jakou je řepka, považujeme za existenční podmínku hospodaření fakt, že máme možnost disponovat s již objektivními informacemi. Podle našeho názoru pěstitel, který vstoupí na trh bez aktuálních informací, je při prodeji svých produktů v konfrontaci s nákupci ztracený.

Naše pěstitele loni na semináři v Hluku u Uherského Hradiště na vysoké odborné úrovni informoval o současném stavu a výhledu světového trhu olejnin inženýr Tuček z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. V tomto příspěvku se snažíme podat informace o nejnovějších údajích, které mohou ovlivnit domácí trh s řepkou a slunečnicí v roce 2001.

Nové trendy ve světové produkci olejnin

Po řadu let klesá dynamika produkce deseti hlavních světových olejnin (s výjimkou sóje) vzhledem k růstu jejich spotřeby. Produkce deseti hlavních olejnin je odhadována v roce 2000/2001 na 305,5 miliónu tun, s podílem sóje 168 miliónů tun (55,3 %), s přírůstkem v posledním roce 9 miliónů tun. Hlavním producentem jsou USA se 77 milióny tun, následuje Brazílie (35,5 – 36,0 miliónů tun) a Argentina s produkcí 25 miliónů tun. Řepka se podílí na světové produkci 12,5 %, podíl slunečnice činí 7,8 % (viz graf 1).
Pro trh je velmi důležitou plodinou palma olejná (produkuje palmový olej a na světové produkci olejů se podílí 19,7 %. V příštích letech se očekává pokles výroby palmového oleje v jihovýchodní Asii z důvodu poklesu rozsahu nových výsadeb a zdražení energie. Do mezinárodního obchodu bude také přicházet o 500 000 tun méně palmového oleje z důvodu zpracování na bionaftu.
Vysoký nárůst produkce sóje hlavně v Jižní Americe částečně nahrazuje pokles výroby řepky, jejíž produkce klesla o jeden milión tun. Poklesla také produkce slunečnice v Argentině. Letos se očekává produkce 3,5 miliónu tun (dosud 5,7 miliónu tun). Vzrostla produkce slunečnice na Ukrajině na 550 tisíc tun (minulý rok 425 tisíc tun). Jak v Rusku, tak i na Ukrajině se počítá s uplatněním vývozních cel 20 – 25 % (doposud činila 10 %). Očekává se pokles celosvětové nabídky slunečnice o 2,7 miliónu tun, tj. o 16 %.

Vývoj spotřeby olejnin

Spotřeba olejnin překročila v roce 2000/2001 produkci o 4 – 5,5 miliónu tun semen. Ta může být jen částečně nahrazena přírůstkem produkce sóje. To bude vyvolávat zvýšení cen olejnin a současně stimulovat růst celosvětové produkce. Z uvedeného vyplývá, že objem neprodaných zásob olejnatých semen a olejů, hlavně řepky a slunečnice, klesá.
Pokles zásob je vyvolán poklesem osevních ploch řepky v Kanadě v roce 1999/2000 z 4,8 miliónu tun na 4,4 miliónu tun v roce 2000/2001. Nižší produkce je letos očekávána v Austrálii (poklesem na 1,611 miliónu tun proti 2,426 miliónu tun v loňském roce). Důvodem těchto změn jsou výhodnější cenová očekávání u obilovin, dále zdražení energie a průmyslových hnojiv (dotýká se více řepky a slunečnice než obilovin).
V zemích EU se rozsah pěstování olejnin pro letošní sklizeň podstatně nezměnil. Poklesla plocha řepky ve Francii z 1,1 miliónu ha na 1 milión ha, ve Velké Británii z 350 tisíc ha na 340 tisíc ha a je evidován zvýšený rozsah pěstování v Německu o 7 % na 1100 tisíc ha. Při vysoké pěstitelské úrovni v zemích EU bude uvedený pokles rozsahu pěstování pravděpodobně nahrazen růstem výnosů. Současně situaci v zemích EU dokresluje dokončování nových výrobních kapacit na zpracování 300 tisíc tun řepkových semen na bionaftu a také růst konzumu jedlých tuků v Německu v roce 2000 o 137 tisíc tun. Na druhé straně se zvyšuje rozsah pěstování olejnin, převážně řepky, z 23,3 miliónu ha na 28,5 miliónu ha v Číně. Indický subkontinent byl v roce 2000 postižen suchem a zvyšuje se tam dovoz olejnin a současně roste i vlastní produkce. Produkce řepky v USA dosáhla přibližně 1 miliónu tun semen a tato země se tak stala soběstačná v produkci řepkového oleje.
Současně s rekordní produkcí sóje kolem 170 miliónů tun však dále probíhá pokles disponibilních světových zásob olejnatých semen.

Předpověď cenového vývoje řepky pro sklizeň 2001

Cenový vývoj je ovlivněn poklesem světové produkce v marketingovém roce 2000/2001 o 4,6 miliónu tun a určitým signálem je i pokles disponibilních zásob. Signalizuje vývoj i pokles osevních ploch řepky v zemích EU vlivem přijetí Agendy 2000 současně s předpokládaným poklesem sklizňové plochy ve východní části Evropy. Rozhodující je ovšem pokles ploch a produkce řepky v Kanadě, Austrálii a Indii. Pokles produkce byl také vyvolán vlivy počasí (sucho, záplavy) a orientací pěstitelů na finančně lukrativnější plodiny, a to hlavně na obilniny, z důvodu razantního poklesu farmářských cen olejnin často až pod hranici výrobních nákladů.
Ceny olejnatých semen se dostávaly i v ČR pod vlivem licenční politiky do nepřijatelného propadu. I to je hlavně důsledkem deformace světových cen, které nereprezentují reálné hodnotové vztahy, ale jsou následkem dotační politiky, umožňující prodávat i za ceny nižší, než jsou výrobní náklady, a ztráty krýt ze státních prostředků. Nejmarkantnějším příkladem je zemědělská politika zemí EU, kde plošné dotace na řepku kryly 50 % příjmu pěstitele. Je malá naděje, že příští zasedání Světové obchodní organizace tyto deformace odstraní. Rozhodující impulz pro tvorbu ceny řepky v Evropě i v ČR přichází ze světového trhu. I když sója je určujícím faktorem na světovém trhu, ukazují se v posledním období u řepky určité náznaky autonomní tvorby cen.
Zvlášť markantně to znázorňuje graf 3 o utváření cen sójového a řepkového oleje v Rotterdamu v období od 3. července 2000 do 1. března 2001 (Oil World Mar. 2. 2001). Rozdíl mezi cenou řepkového a sojového oleje byl v únoru 2001 – k 28. 2. – 39 USD ve prospěch řepkového oleje. Analytici předpokládají, že se tento cenový rozdíl, vzhledem k velké nadprodukci sóje a k poklesu produkce řepky (platí to částečně také pro slunečnici), bude projevovat delší období.

Specifika evropského cenového vývoje řepky

V Evropě trvá dotační politika EU, i když je nyní částečně modifikována. Je omezen dovoz suroviny z geneticky modifikovaných odrůd, například řepkových semen z Kanady, sóje z Argentiny (GMO mají až 95% podíl na tamní produkci), z USA (54% podíl GMO). Dovoz sóje klasických odrůd je možný hlavně z Brazílie. O dalším rozšíření GMO odrůd bude rozhodovat názor konečných konzumentů, i když výrobní náklady jsou nižší a produkce levnější.
Rozšiřuje se použití řepky, a tím i její celková potřeba, pro výrobu bionafty. Průběh počasí, hlavně ve střední a východní Evropě, snižuje stabilitu sklizní. Těžká finanční situace pěstitelů v zemích s transformující se ekonomikou neumožňuje produkci na ekonomicky únosné intenzitě. Exportuje se pod výrobními náklady a pod světovou cenou. Silná evropská ekonomika je ve stavu, kdy by částečným vstupem státních prostředků přispěla ke stabilitě trhu.

Možný scénář odbytu řepky v roce 2001

Pro sklizeň roku 2001 bylo zaseto asi 350 tisíc ha ozimé řepky. Reálná sklizňová plocha po přezimování a po osevu jarní řepky byla upřesněna k 30. 5. 2001. Rozsah pěstování jarní řepky podstatně neovlivní produkci, pravděpodobně jen nahradí pokles ploch ozimé řepky způsobený poškozením porostů suchem v období jejich zakládání a v zimním období. Koncem března 2001 jsme odhadovali, že bude zaoráno 5 % oseté plochy. Na základě stavu porostů řepky po přezimování lze celostátní produkci odhadnout přibližně na 900 tisíc tun. Tento odhad platí za předpokladu, že se nebudou vyskytovat mimořádné a extrémní výkyvy počasí (sucho, záplavy, krupobití) a neočekávaný tlak škůdců a chorob. Současně se předpokládá osev okolo 30 tisíc ha slunečnice, ovšem produkci lze před osevem těžko odhadnout.
V podmínkách ČR je při předpokladu exportu 30 % sklizně nutné vycházet z toho, že se farmářská cena bude utvářet v relaci ke světovým cenám. Současně je nutné vidět, že evropský trh s řepkou má své zvláštnosti. Rozhodující jsou ceny v Německu, kam směřuje 95 % exportu. Bylo by žádoucí dávat před exportem přednost domácímu zpracování. Pěstitel by nemusel spolufinancovat exportní náklady a farmářské ceny by se více přiblížily světové, resp. evropské ceně. Export polotovaru a hotových výrobků se značnou přidanou hodnotou je jedním ze znaků rozvinuté ekonomiky. Nelze ovšem podcenit (z hlediska zahraniční platební bilance) export olejnin, a to převážně řepky, v roce 1999/2000 v objemu tří miliard Kč.

Které faktory a jak mohou ovlivnit situaci v roce 2001?
o Severočeské tukové závody zvyšují svoji lisovací kapacitu o 100 tisíc tun semen.
o Státní zemědělský intervenční fond bude vykupovat 230 tisíc tun řepky a bude ji prodávat výrobcům metylesteru. Souvisí to s uvedením části zemědělské půdy do klidu podle nařízení vlády ze dne 31. ledna 2001. To jistě ovlivní i konečné zpeněžení řepky.
Pěstitel, který uvede půdu do klidu a bude pěstovat řepku na 6 % orné půdy, obdrží za každý hektar finanční podporu ve výši 5 500 Kč. Současně se poskytuje finanční kompenzační podpora 200 – 600 Kč za každý hektar půdy, který nebyl uveden do klidu. Státní intervenční fond vykoupí tuto řepku za 4200 Kč za tunu v množství 2,3 tuny z 1 ha. Pěstitel tedy z tohoto titulu obdrží za řepku 9660 Kč, dále finanční podporu 5 500 Kč, to znamená dohromady 15 160 Kč.ha-1. Výnos nad 2,3 t.ha-1 může pak zpeněžit na běžném trhu. Když kalkulujeme nízký celostátní průměrný výnos 2,6 t.ha-1, představuje 0,3 t navíc při ceně 6750 Kč dalších 2025 Kč.ha-1, to znamená dohromady výnos z hektaru řepky 17 185 Kč.
Z uvedeného propočtu plyne, že pěstitel za jednu tunu řepkových semen získá asi 6600 Kč. Značná část pěstitelů dosahuje vyšších hektarových výnosů, a proto bude mít i vyšší příjem. Důležitá je skutečnost, že tím byl současně dán, i když nepřímo, směr pro další cenový vývoj řepky.
Lze tedy předpokládat, že odbyt řepky i slunečnice bude v roce 2001 i v roce 2002 bezproblémový. Výrobní náklady vlivem zdražování energií i dalších vstupů (pesticidy, hnojiva) citelně narůstají, a proto je třeba usilovat o minimalizaci ztrátových výrobků a využít všech možností dobré realizace produktu. Prodej rozdělit na delší časové období – po sklizni je cena nejnižší a postupně stoupá. Pěstitel musí sledovat tržní informace a měl by mít skladovací prostory. Orientovat by se měl – podle podmínek – na přímé dodávky zpracovatelům. Podmínkou pro získání příznivých cen jsou velké partie nad 1000 tun, jichž je možné dosáhnout spojením dodávek od více pěstitelů.
A ještě jednou: soustavně sledovat obchodní informace. „Květy olejnin“ pravidelně vydávané SPZO. Poskytují aktuální a objektivní cenové informace.

Závěr

Celkově lze na trhu řepkových semen předpokládat relativní rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. U řepky i slunečnice je však třeba počítat se značným kolísáním cen vlivem průběhu počasí v hlavních produkčních zemích, kolísáním spotřeby, v důsledku administrativních zásahů a změnami kursu USD a EURA.
Z uvedených poznatků plyne, že bude vhodné i pro příští vegetační období vytvořit vyrovnanou strukturu výroby při respektování pěstitelských zásad (střídání plodin) a při rozdělením možných rizik. Trh by neměl být zahlcen v důsledku jednostranné orientace na řepku. Na produkci řepky by se měli orientovat pěstitelé v podmínkách, kde ji lze trvale produkovat se ziskem při výnosech nad 3 t.ha-1. Měl by být upřednostněn menší rozsah pěstování při vyšší intenzitě.
Podmínkou trvalého dobrého odbytu je konkurenční schopnost na domácím i zahraničním trhu po stránce nákladů i kvality. Z tohoto důvodu je proto třeba výlučně používat pouze certifikované osivo. Optimální intenzity a ekonomiky výroby mohou napomoci opatření komplexního pěstitelského sytému (systém výroby řepky) spolu s pěstováním špičkového odrůdového materiálu.
Předpovídat cenový vývoj je stejně obtížné, jako předpovídat počasí na půl roku dopředu. Ovšem po zvážení všech dostupných informací lze předpokládat (když další světový a domácí ekonomický vývoj bude nadále příznivý), že v porovnání s rokem 2000 by se cena za jednu tunu řepky mohla zvýšit o 600 – 700 Kč a dosáhnout zhruba úrovně let 1997 a 1998. Tato cenová úroveň by byla úměrná zdražení vstupů i tendenci zvyšování cenové úrovně cen u obilovin.

Prof. Ing. Andrej Fábry, DrSc.,
Česká zemědělská univerzita v Praze,
Ing. Martin Volf,
Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *