Zkušenosti s pěstováním čiroku z Brněnska

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych se s vámi podělil o vlastní zkušenosti s pěstováním čiroku z oblasti Brněnska, především jde o jižní část okresu Brno-venkov. Tato oblast je specifická nedostatečným ročním úhrnem srážek, ale především jejich nerovnoměrným rozložením během vegetace, což v některých letech způsobuje velké komplikace. V této oblasti je průměrný dlouhodobý úhrn srážek na úrovni pod 500 mm. Během roku jsou zde ale měsíce, kdy nespadne ani kapka vody. Na mnoha místech se navíc nacházejí lehké písčité půdy, které při nedostatku pravidelných srážek neposkytnou dostatečnou úrodu. V některých případech se stává, že se „úrodu“ nevyplatí ani sklízet.

Vznikl tak zcela specifický problém, jaký druh krmiva jak pro stávající potřebu hospodářských zvířat, tak i pro nově vybudované bioplynové stanice vlastně pěstovat. Které krmivo v těchto výrobních podmínkách poskytne aspoň nějakou jistotu ve výnosu a bude mít i efekt jak pro hospodářská zvířata, tak i pro bioplynové stanice.

Plodinou, která poskytuje v této oblasti celkem solidní výnos, je pouze vojtěška, ovšem pro vysoký podíl bílkovin a minimum energie je pro bioplynové stanice téměř nevhodná a pro dojnice je pouze zdrojem dusíkatých látek. Logicky na
tvorbu metanu v bioplynové stanici je nutná plodina s vyšším podílem energie a taktéž pro dojnice je nutné nějakou energii v objemném krmivu zabezpečit, neboť výživa založená jen na vojtěšce by byla ekonomicky neefektivní.

Proto se v této oblasti začalo s pěstováním čiroku, který se dokáže mnohem lépe vyrovnávat s místními nepříznivými klimatickými podmínkami, to je nedostatkem srážek. Na rozdíl od mnoha tradičně pěstovaných objemných krmiv má čirok nejnižší spotřebu vody na kilogram přírůstku. Naopak je plodinou, která ke svému zdárnému vývoji potřebuje vyšší sumu teplot, tak aby dosáhl optimální sklizňové sušiny a zároveň splnil požadavek na výnos. To tato oblast bez problémů splňuje. Další důležitou předností čiroku je i to, že si dokáže lépe než jiné pícniny poradit s lehkými a výsušnými půdami (nízký transpirační koeficient). V suchém období pozastaví svůj růst, ale jakmile se dostane k vodě, pokračuje v růstu dál. To znamená, že na rozdíl od jiných krmných plodin nijak dramaticky neztrácí na výnose ani na kvalitě sklízené hmoty. Kvalitní šlechtěné hybridy jsou schopné při správné agrotechnice dosahovat velmi vysokých výnosů SH z jednoho hektaru (20 t SH/ha). Čirok není navíc tak výrazně decimován živočišnými škůdci (bázlivec – diabrotica, divoká prasata atd.) jako kukuřice.

Z hlediska výživy patří čirok k velice zajímavé plodině, protože jeho energie není tvořena škrobem, ale vysoce stravitelnými strukturálními polysacharidy, které jsou velmi vhodným doplňkem ke krmné dávce založené na kukuřici a vojtěšce. V doporučené dávce do 10 kg čiroku se lépe stabilizuje bachorová mikroflóra, která po odumření představuje kvalitní by-pass proteinový zdroj pro vlastní žaludek. V mnoha případech se tak vylepšuje metabolismus s následným
pozitivním efektem na složky v mléce. Velice zajímavým je čirok i pro bioplynové stanice, neboť vysoký podíl strukturálních polysacharidů představuje perfektní zdroj pro tvorbu metanu. Je jen zapotřebí vědět, že doba zdržení je pro bioplynovou stanici ve srovnání s kukuřicí mnohem delší. Zatímco asi 90 % kukuřice je již přeměněno na metan v čase do 35 dnů, u čiroku je zapotřebí minimálně dvojnásobné časové údobí.

Čirok se dá pěstovat buď jako hlavní plodina, nebo jako následná plodina po sklizni žita v době metání. Tím se dá docílit vyššího výnosu SH za jeden rok (žito + čirok) z jednoho hektaru.

Nejdůležitějšími kroky při pěstování čiroku je optimálně zvolený termín setí s ohledem na teplotu půdy a výhled na
další průběh počasí. Teplota půdy by měla být 15 °C. Půda musí před setím být velmi kvalitně připravená tak, aby bylo docíleno rovnoměrného vzcházení. Důležitým agrotechnickým opatřením je důsledné odplevelení vzcházejícího porostu čiroku. Jedná se o volbu vhodného přípravku a zejména termínu jeho použití. Pokud některou z výše jmenovaných podmínek podceníme, vždy se to projeví na vývoji rostlin, potažmo i na kvalitě a celkovém výnosu hmoty. Kořenový
systém čiroku dosahuje do velkých hloubek, až do 2 m. Při hnojení čiroku je možné využívat bez problémů i digestát, který obsahuje především dusík a draslík, ale i ostatní živiny nejsou v zanedbatelném množství.

Z nabídky hybridů společnosti KWS OSIVA je možné vybírat z těchto hybridů:

1. KWS Sole a KWS Freya – rané hybridy, kříženci Sorghum sudanense x Sorghum bicolor.

2. KWS Tarzan a KWS Zerberus – středně rané hybridy, kříženci Sorghum bicolor x Sorghum bicolor

Regionální zástupci KWS OSIVA s. r. o. mají s pěstováním čiroku mnohé zkušenosti i z pohledu odlišných oblastí
pěstování a můžete si být jisti, že vám s jeho pěstováním rádi pomohou.

Ing. Jan Bogaň,
regionální obchodní manažer,
KWS OSIVA s. r. o.

Komentáře ke článku 3

  • Jan Paiker

    Dobrý den . Měl bych dotaz ohledně sklizně čiroku na siláž .Je potřeba při sklizni použít na řezačce mačkací válce jako u kukuřice , kde je potřeba mačkat zrno . Nikde jsem se to nedočetl.

    • Hemalová

      Dobrý den, jestli budete pěstovat čirok na siláž, nemusíte mít strach. Pro více informací můžete kontaktovat Ing. Jana Boganě, KWS OSIVA s.r.o. (jan.bogan@kws.com, či na tel. č. 725 150 619)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *