Zkušenosti pěstitele i zpracovatele:

Vliv agrotechniky a sklizně na kvalitu stonku lnu v podmínkách Agropodniku Dvorce Agropodnik Dvorce je největší pěstitel lnu v ČR, který má v posledních pěti letech průměrnou výrobní plochu lnu 250 ha. Surovinu současně zpracovává ve vlastní tírně a jako zpracovatel je podle výkonu nejmenší a nejmladší. Tírna byla plně zprovozněna roku 1998.

Agropodnik Dvorce hospodaří v oblasti Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 600 – 700 metrů., což nejsou úplně ideální podmínky (ideální by byly v rozmezí 500 –600 m n. m.). Veškerá plocha lnu je pěstována jako len přadný a každoročně se snažíme 60 – 70 % ploch zařadit do množitelských materiálů pro získání kvalitního osiva. Při takto vysoké koncentraci množitelských porostů a při snaze o zachování maximální kvality vlákna i lněného semene je možná pouze dvoufázová sklizeň. Protože pěstujeme stonkový len pro zpracování ve vlastní tírně, máme sami největší zájem na maximálním výnosu i kvalitě této suroviny.
Kvalitu vyráběného stonku ovlivňují odrůdová skladba, setí, hnojení, chemická ochrana, zahájení sklizně (trhání, obracení popř.odsemenění a lisování).

Odrůdová skladba

Jelikož se pozemky Agropodniku Dvorce nachází ve vyšší nadmořské výšce (dle zařazení LFA patří do kategorie H1), přizpůsobujeme tomu i výběr odrůd. Hledáme odrůdy, které jsou rannějšího typu, to znamená s krátkou vegetační dobou. Každý rok pěstujeme minimálně 5 odrůd stálých, ke kterým se snažíme dle možnosti vždy přiřadit novou odrůdu
(popřípadě i ze zahraničí), abychom mohli po sklizni provést vyhodnoceni jednotlivých odrůd a pak se podle dvou až tříletých provozních výsledků rozhodli, zda tuto odrůdu zařadíme do následného osevního plánu.

Setí

Základem kvalitního porostu je včasné setí. Již zde je potřeba brát zřetel na setí podle odrůd a honů, tak aby jejich dozrávání bylo načasováno dle našich potřeb.Velice důležité je při setí zachování hloubky setí do 1 cm (v případě větší hloubky se snižuje vzcházivost až o 20 %).
Výsevek se pohybuje okolo 145 kg na1 ha (při klíčivosti osiva okolo 93 %). Nemáme dobré zkušenosti s porosty, kde byl výsevek okolo 130 kg na 1 ha.Tyto porosty jsou velmi řídké a výnos se pak pohybuje maximálně do 3,2 tun roseného stonku z 1 ha.

Hnojení

Agropodnik Dvorce již druhý rok provádí hnojení organickými hnojiv na základě rozborů půdy z.předchozích let a dávkování a aplikace probíhají pomocí mechanizace vybavené satelitním navigačním systémem GPS jako služba firmou MJM Litovel.. Především je třeba opatrnosti při aplikaci dusíku, abychom omezili poléhání lnu. Průměrná dávka dusíku se u nás pohybuje okolo 28 kg N na 1 ha.

Chemická ochrana

Velmi důležité je ochránit porosty proti zaplevelení pýrem plazivým, a to nejen pro vlastní čistotu porostu, ale především pro omezení problémů při zpracování stonku na tírně.
Stonky ze zaplevelených porostů se na potěrací turbíně hůře zpracovávají a dávají vyšší podíl koudele při nízkém obsahu dlouhého vlákna. Získaná koudel obsahuje zbytky plevelů a
pro textilní zpracování je velmi těžko použitelná.

Sklizeň stonkového lnu

Sklizeň začíná trháním v raně žluté zralosti, kdy jsou stonek a tobolky světle žluté barvy. Organizace trhání záleží na rozmístění pozemků podle stavu porostu, podle odrůd, zaplevelenosti a prognózy počasí. Jako první trháme porosty, kde není předpoklad kvalitního odsemenění a získání kvalitního lněného semene. Na tyto porosty může být použit tažený kombinovaný sklízeč LK 4A (výkon 4 ha za den) bez odsemenění nebo samochodné trhače, jejichž výkon se pohybuje okolo 8 – 10 ha za den na jeden trhač.
Následuje trhání porostů, které dávají předpoklad získání kvalitního stonku i kvalitního semene.Tyto porosty jsou trhány jak samochodnými trhači, tak kombinovanými sklízeči typu LK 4 A s odsemeněním. Sklizeň pomocí kombinovaných sklízečů LK 4A je v ČR podstatně rozšířenější. Jako poslední se trhají porosty, které jsou určeny pro získání lněného semene na osivo, u nichž máme hlavní zájem získat osivo s maximální klíčivostí ( přes 90 %).U těchto pozdně trhaných porostů je potřeba počítat s nižší kvalitou vlákna, jelikož stonek již začíná dřevnatět.
Dalším důležitým procesem sklizně je obracení. Odborná literatura uvádí první obracení po 7 – 10 dnech od vytrhání. Podle našich zkušeností je však optimální zahájení tohoto procesu je velice individuální. Záleží na prognóze počasí a je potřeba využít získaných zkušeností. Podle vrstvy materiálu na řádku se můžeme rozhodovat, kolikrát budeme provádět obracení. V případě slabé vrstvy (výnos stonku okolo 2,5 t na hektar) můžeme provést pouze dvě obracení a následnou sklizeň lisováním. Naopak z vlastní zkušeností můžeme říci, že porosty, kde výnos roseného stonku dosahoval 4 – 5 t . ha-1 jsme obracení museli provést i třikrát až čtyřikrát a před lisováním provést čechrání řádků.
Konečným procesem sklizně lnu je lisování. Stonek se lisuje do velkých kulatých balíku o nosnosti okolo 0.2 tuny. Sklizený stonkový materiál má mít vlhkost do 15 %, pokud možno bez cizích nečistot (hlíny a kamení).

Porovnání dvou způsobů sklizně lnu

První způsob – dvoufázová sklizeň: samochodný trhač, samochodný odsemeňovač s obracením, samochodný obraceč, lis.

Výhody: – vysoká výkonnost jednotlivých sekcí strojů a tím i urychlení
včasnosti celé sklizně, což má vliv na zachování co nejvyšší
kvality stonku
– použití při sklizni množitelských porostů. To znamená, že
pěstitel nemusí čekat na dozrání tobolek, ale odsemenění je
provedeno až při prvním obracení
– způsob vhodný pro pěstitele s plochou okolo 500 ha nebo pro velké
tírny, které tyto služby mohou zajistit pro pěstitele
– nižší počet pracovníků (obsluhy)
– menší prosevy na pozemcích
– rychlé a jednodušší přejezdy a přesuny na větší vzdálenosti

Nevýhody: – značné náklady na pořízení techniky (což se promítne do rentability pěstování)
– vyšší nároky na údržbu

Druhý způsob – přímá sklizeň: tažený kombinovaný sklízeč LK 4A s odsemeňováním na vlek, obracení taženými obraceči, lisování.

Výhody: – nízké náklady na pořízení
– možnost zachování rentability pro malé pěstitele (kolem 20 ha)
– jednoduchost obsluhy strojů
– nižší nároky na údržbu

Nevýhody: – nižší výkonnost trhačů a obracečů (především u polehlých
porostů)
– vyšší počet pracovníků (obsluhy)

Některé podniky dokáží jednotlivé způsoby mezi sebou kombinovat, jako například vytrhání trhačem LK 4A bez odsemenění, následné odsemenění a obracení samochodným odsemeňovačem, obracení vlastními obraceči a lisování vlastními lisy.

Při dodržení všech agrotechnických zásad a kvalitním seřízení jednotlivých sklízecích strojů nelze prokázat podstatnější rozdíl kvality roseného stonku u jednotlivých způsobů sklizně. Podstatný efekt je však v produktivitě práce.

Ing. Oldřich Ridl
Agropodnik Dvorce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *