Zimní teploty problémy nezpůsobily

Počasí během letošní zimy a předpokládaný další vývoj počasí a porostů na začátku vegetace – to bylo jen jedno z mnoha témat, o nichž se hovořilo při Ruzyňském dnu výživy rostlin a agrotechniky. Jak vyplynulo z několika přednášek, přestože teploty byly v zimě na některých lokalitách poměrně nízké, k významnému poškození rostlin nedošlo. Svůj pozitivní vliv měla mimo jiné sněhová pokrývka.

Tradiční akci uspořádal na konci února Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV). Ředitel této instituce prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., na úvod tohoto setkání s pěstiteli vyjádřil přesvědčení, že čeští zemědělci mají šanci uspět v konkurenci svých kolegů ze zahraničí. A to vzhledem k úrovni jejich znalostí, k nimž přispívají i poznatky výzkumu. Odborný garant akce Ing. Pavel Růžek, CSc., z VÚRV, připomněl, že v nadcházející sezóně poznamenané finanční krizí bude v praxi velmi důležité zaměřit se na efektivitu jednotlivých vstupů především ve výživě a ochraně rostlin.

Sníh rostliny ochránil
Část vystoupení Ruzyňského dnu výživy rostlin a agrotechniky se jako každoročně věnovala zhodnocení stavu porostů. Podle Ing. Pavly Prášilové z VÚRV, byl důležitý v této sezóně pro rostliny nástup zimy. Teploty v listopadu a prosinci byly poměrně vysoké, což přispělo k nárůstu biomasy rostlin a k vyrovnání porostů. Nevedlo to však k indukci vysoké mrazuvzdornosti. Její kritické hodnoty byly na nižší úrovni než v sezóně 2007/2008. Přesto rostliny nebyly ani silnými mrazy, které například v Ruzyni dosáhly v 5 cm nad povrchem půdy až 16,9 oC, poškozeny. Svůj velmi pozitivní vliv měla sněhová pokrývka. Jak Ing. Prášilová doložila konkrétními čísly, pod asi šesticentimetrovou vrstvou sněhu je teplota na povrchu půdy (v případě teploty vzduchu pod -15 oC) o více než 5 oC vyšší než beze sněhu.
Ing. Prášilová na závěr své přednášky pěstitelům doporučila, aby při rozhodování o následujících agrotechnických opatřeních nesledovaly pouze vývoj teplot vzduchu a zajímali se také o to, jak je promrzlá půda. I přes rychlý nárůst teplot vzduchu může být v některých lokalitách promrzlá dost dlouho.

Zbytečné obavy z pozdního nástupu jara
V souvislosti s letošním průběhem zimy bylo obzvláště na některých lokalitách možné předpokládat pozdější zahájení jarních prací, než tomu bylo v loňském roce, kdy se začalo přihnojovat a sít již v únoru. Z několika vystoupení odborníků však vyplynulo, že ani pozdější nástup jarních prací a v případě jařin pak zkrácení délky vegetace, se na konečném výsledku nemusí projevit. Podle slov Ing. Davida Bečky, PhD., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), bylo například v roce 2006 v pokusech realizovaných na zkušební stanici ČZU v Červeném Újezdě dosaženo jednoho z nejlepších výnosových výsledků u ozimé řepky. Přičemž právě rok 2006 byl jedním z těch, kdy se první regenerační dávka dusíku k tamním porostům aplikovala relativně pozdě – až druhý březnový týden. Slušných výsledků při pěstování řepky bylo daný rok dosaženo v celé České republice.
Je zažitým doporučením, že mák by se měl sít co nejdříve. Ani v tomto případě by se pěstitelé neměli případného pozdějšího setí zbytečné obávat. Jak informoval Ing. Pavel Cihlář, PhD., rovněž z ČZU, i v letech, kdy se mák sel relativně pozdě, byl konečný dosažený výnos velmi slušný. Časný termín zdaleka není zárukou úspěchu.
Délky vegetační doby se ve svém referátu věnovaném pěstování sladovnického ječmene dotkl další z odborníků z ČZU Ing. Martin Hájek. Podle jeho sledování v případě kratší vegetační doby není u jarního ječmene výnosový výsledek tak významně ovlivněn dávkou dusíku jako tomu je v případě delší vegetační doby. Ing. Hájek upozornil na to, že v případě kratší vegetační doby by mohla vyšší dávka mohla vézt ke zhoršení kvality.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *