Zima a „berňák“ nic neodpustí

V loňském roce si připomnělo desáté výročí od svého založení Zemědělské družstvo Nova Dříteň v okrese České Budějovice, které obhospodařuje 2620 hektarů zemědělské půdy, z toho 2120 ha orné. Jak se hospodaří v Českobudějovické pánvi plné rybníků, ve stínu věží jaderné elektrárny Temelín, jsme si na začátku letošního roku povídali s ředitelem družstva Ing. Jaroslavem Pecholtem.

Vaše družstvo vzniklo poněkud pozdě. Proč?
Na začátku devadesátých let minulého století se původní zemědělské družstvo přetransformovalo ve Výrobně obchodní družstvo Dříteň. Vzhledem k tomu, že docházelo ke značnému odlivu majetku, založili někteří jeho členové přípravný výbor a v krátkém čase vzniklo zcela nové družstvo. Od toho se odvíjí i název Nova. Nejsme tedy žádnou nástupnickou organizací, ale zemědělským podnikem založeným na popud vlastníků. V rámci postoupení pohledávek jsme nashromáždili majetek přibližně za 80 milionů korun, šlo výhradně o výrobní objekty, stáje, dílny, sklady, živý inventář, zásoby a pozemky. Nepřevzali jsme žádný lukreativní majetek, například byty či rodinné domy, ani hotové peníze. Předmětem podnikání družstva Nova je klasická rostlinná výroba, zejména produkce obilovin, řepky a krmných plodin pro chov skotu a prasat.

Jak byste zhodnotil uplynulých deset let?
Hospodářské výsledky byly poměrně slušné až do roku 2002, kdy jsme skončili s velkou ztrátou. Příčinou byly povodně: hospodaříme v oblasti s velkým množstvím rybníků, které se v tom roce rozlily po celém okolí. V roce 2003 přišlo pro změnu zase obrovské sucho a ozimy, které se sely na podzim roku 2002 převážně do mokra, přišly vniveč. Tyto dva roky byly velice špatné. Pamětníci říkají, že tak obrovská sucha, nebo zase naopak vytrvalé deště a s nimi spojené záplavy, zde nikdy nebývaly. Hospodaříme v těsné blízkosti jaderné elektrárny Temelín a málokdo dokáže posoudit, zda má na zdejší počasí vliv. Výpadky předešlých let se nám podařilo vyrovnat v letech 2004 a 2005, avšak loňský rok byl pro nás nejhorším za celých deset let činnosti družstva.

Co se stalo?
Zaznamenali jsme největší propad v tržbách, zejména u obilovin, řepky a mléka. Uvádí se, že republikový propad ve výrobě obilovin byl kolem patnácti procent, v našem družstvu dosahoval hrozivých 38 procent. Proti plánu jsme sklidili méně o 1830 tun obilovin a 300 tun řepky. Na druhou stranu přicházejí dotace, které tuto ztrátu částečně vyrovnávají, bez nich bychom nemohli v současné době vůbec existovat. Můj názor je ale odlišný: dotace bychom dokázali oželet, kdybychom za naše komodity dostali řádně zaplaceno.

Kde hledat příčiny tak nízké loňské sklizně?
Příčinou bylo špatné přezimování a značně opožděné první přihnojení porostů. Jen na vysvětlenou. Na podzim roku 2005, který byl velmi nepříznivý, jsem se nemohli dostat do polí a nestihli jsme zasít ozimé ječmeny. Zaseli jsme tedy o něco více ozimé pšenice, téměř 650 hektarů a poslední porosty jsme seli ještě koncem října. Následující zima byla velmi dlouhá, ještě v dubnu zde ležela velká vrstva sněhu a teploty se pohybovaly kolem minus pět stupňů Celsia. Posledně seté pšenice vůbec neodnožily, a proto byly porosty velice řídké. Pokud jde o jařiny, vzhledem k již zmíněné sněhové pokrývce jsme je seli dlouho, sice vzešly, ale 10. června přišla tropická vedra, a tak také neodnožily. Podobně tomu bylo u řepky, kterou běžně přihnojujeme koncem února a začátkem března, loni ještě v polovině dubna nešlo do porostů vjet, takže u ní byl propad ještě větší než u obilovin.

Zmínil jste se, že byste oželel dotace, kdyby byly správně nastavené ceny …
Nejsem přívržencem obrovských výkyvů cen podle toho, zda se urodí či nikoli. Na vině jsou i mnozí zpracovatelé, kteří myslí jen na sebe a neuvědomují si, že jakmile skončí zemědělci, končí i oni. Velký smysl vidím v odbytových organizacích, jejichž ustavení je jednoznačně správným krokem. V množství produkce je síla, což dokládá i následující případ. Nikdy jsme neuznávali překupníky a vždy jsme upřednostňovali přímý prodej. V jednom roce jsme proto prodali řepku přímo do Setuzy, avšak zkušenosti byly velice špatné. Přes tři měsíce jsme z ní dolovali peníze, čtyřikrát týdně jsem tam volal. Ještě větší rozčarování nastalo, když jsme zjistili výslednou cenu. Dostali jsme za tunu o dvě stě korun méně, něž nám nabízeli překupníci v době sklizně, přitom zemědělci, kteří dodali řepku překupníkům, měli peníze na účtu do týdne či čtrnácti dnů. A proč to tak funguje? Překupník, stejně jako odbytové družstvo, nabídne zpracovateli velký objem produkce, je tudíž pro něj zajímavým partnerem, takže ho vyplatí přednostně a nabídne mu i lepší cenu. My se svými pěti sty tunami řepkového semene jsme byli pro Steuzu kapkou v moři.

Bude letošní pěstitelský rok lepší?
V loňském roce se nám podařilo zasít ozimy v agrotechnických lhůtách vyjma ozimých ječmenů, které se sely za sucha, a proto hůř vzešly. Pšenice, které jsme seli koncem září a začátkem října, jsou moc pěkné, radost pohledět je i na řepky. Myslím si ale, že teplý průběh letošní zimy nepůsobí na přírodu dobře. Chybí vegetační klid, na polích vrstva sněhu a teplota kolem minus deset stupňů. Staří hospodáři říkají, že zima a berňák nic neodpustí! Mám proto obavy, aby se neopakovalo loňské jaro, kdy bylo v dubnu na polích ještě plno sněhu a nezplakali jsem opět nad výdělkem.

Jakou barvu má podle vás budoucnost družstva Nova?
Zdráhám se říci černou, stejně jako růžovou, je to jedna velká neznámá. Vážím si toho, že se zástupcům ministerstva zemědělství podařilo zajistit platby na úrovni 70 procent zemí bývalé patnáctky Evropské unie. Stále je zde však nemalý rozdíl, který hraje do karet zemědělcům původní patnáctky a tlaky zvenčí se neustále zvětšují. Nepláčeme nad rozlitým mlékem a veškeré naše investice směřujeme do výroby. V rámci možností jsme investovali do traktorů, máme tři stroje John Deere s výkonem motoru kolem 200 koní, koupili jsme techniku na přípravu půdy, ať již pluhy, kompaktory či diskery. Rezervy máme při sklizni pícnin, potřebovali bychom strojový park doplnit o výkonný žací stroj. V loňském roce jsme koupili shrnovač a pokud budeme mít živočišnou výrobu i nadále, bude nezbytná výkonná řezačka. V letošním roce jsme se zaměřili na rekonstrukci posklizňové linky na obiloviny a olejniny. Přihlásili jsme se do operačního programu Zemědělství, podopatření 1.1.1. záměr f), který podporuje výstavbu, rekonstrukce a modernizace skladů obilovin na skladovací prostory a ve velice krátké době začneme s rekonstrukcí, včetně výměny části technologie. Do budoucna počítáme s rozšířením skladovacích kapacit o další čtyři moderní sila.

Dříteň je známá centrálním vytápění pomocí štěpky. Neuvažujete o obnovitelných zdrojích energie?
Na centrální vytápění je napojena i řada objektů našeho družstva. Máme pět set hektarů luk a vzhledem k tomu, že stavy skotu postupně snižujeme, nejsme schopni všechny porosty zkrmit. Takže v záloze máme i tuto alternativu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *